Vyřešte pro: b
b = \frac{\sqrt{61} + 4}{3} \approx 3,936749892
b=\frac{4-\sqrt{61}}{3}\approx -1,270083225
Sdílet
Zkopírováno do schránky
3b^{2}-8b-15=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
b=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{\left(-8\right)^{2}-4\times 3\left(-15\right)}}{2\times 3}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 3 za a, -8 za b a -15 za c.
b=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64-4\times 3\left(-15\right)}}{2\times 3}
Umocněte číslo -8 na druhou.
b=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64-12\left(-15\right)}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
b=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64+180}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem -15.
b=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{244}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 64 do skupiny 180.
b=\frac{-\left(-8\right)±2\sqrt{61}}{2\times 3}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 244.
b=\frac{8±2\sqrt{61}}{2\times 3}
Opakem -8 je 8.
b=\frac{8±2\sqrt{61}}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
b=\frac{2\sqrt{61}+8}{6}
Teď vyřešte rovnici b=\frac{8±2\sqrt{61}}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele 8 do skupiny 2\sqrt{61}.
b=\frac{\sqrt{61}+4}{3}
Vydělte číslo 8+2\sqrt{61} číslem 6.
b=\frac{8-2\sqrt{61}}{6}
Teď vyřešte rovnici b=\frac{8±2\sqrt{61}}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{61} od čísla 8.
b=\frac{4-\sqrt{61}}{3}
Vydělte číslo 8-2\sqrt{61} číslem 6.
b=\frac{\sqrt{61}+4}{3} b=\frac{4-\sqrt{61}}{3}
Rovnice je teď vyřešená.
3b^{2}-8b-15=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
3b^{2}-8b-15-\left(-15\right)=-\left(-15\right)
Připočítejte 15 k oběma stranám rovnice.
3b^{2}-8b=-\left(-15\right)
Odečtením čísla -15 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
3b^{2}-8b=15
Odečtěte číslo -15 od čísla 0.
\frac{3b^{2}-8b}{3}=\frac{15}{3}
Vydělte obě strany hodnotou 3.
b^{2}-\frac{8}{3}b=\frac{15}{3}
Dělení číslem 3 ruší násobení číslem 3.
b^{2}-\frac{8}{3}b=5
Vydělte číslo 15 číslem 3.
b^{2}-\frac{8}{3}b+\left(-\frac{4}{3}\right)^{2}=5+\left(-\frac{4}{3}\right)^{2}
Vydělte -\frac{8}{3}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{4}{3}. Potom přidejte čtvereček -\frac{4}{3} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
b^{2}-\frac{8}{3}b+\frac{16}{9}=5+\frac{16}{9}
Umocněte zlomek -\frac{4}{3} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
b^{2}-\frac{8}{3}b+\frac{16}{9}=\frac{61}{9}
Přidejte uživatele 5 do skupiny \frac{16}{9}.
\left(b-\frac{4}{3}\right)^{2}=\frac{61}{9}
Činitel b^{2}-\frac{8}{3}b+\frac{16}{9}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(b-\frac{4}{3}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{61}{9}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
b-\frac{4}{3}=\frac{\sqrt{61}}{3} b-\frac{4}{3}=-\frac{\sqrt{61}}{3}
Proveďte zjednodušení.
b=\frac{\sqrt{61}+4}{3} b=\frac{4-\sqrt{61}}{3}
Připočítejte \frac{4}{3} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}