Vyřešte pro: x
x=\frac{\sqrt{6}}{3}+1\approx 1,816496581
x=-\frac{\sqrt{6}}{3}+1\approx 0,183503419
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
3x^{2}-6x+1=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{\left(-6\right)^{2}-4\times 3}}{2\times 3}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 3 za a, -6 za b a 1 za c.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36-4\times 3}}{2\times 3}
Umocněte číslo -6 na druhou.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36-12}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{24}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 36 do skupiny -12.
x=\frac{-\left(-6\right)±2\sqrt{6}}{2\times 3}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 24.
x=\frac{6±2\sqrt{6}}{2\times 3}
Opakem -6 je 6.
x=\frac{6±2\sqrt{6}}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
x=\frac{2\sqrt{6}+6}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{6±2\sqrt{6}}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele 6 do skupiny 2\sqrt{6}.
x=\frac{\sqrt{6}}{3}+1
Vydělte číslo 6+2\sqrt{6} číslem 6.
x=\frac{6-2\sqrt{6}}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{6±2\sqrt{6}}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{6} od čísla 6.
x=-\frac{\sqrt{6}}{3}+1
Vydělte číslo 6-2\sqrt{6} číslem 6.
x=\frac{\sqrt{6}}{3}+1 x=-\frac{\sqrt{6}}{3}+1
Rovnice je teď vyřešená.
3x^{2}-6x+1=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
3x^{2}-6x+1-1=-1
Odečtěte hodnotu 1 od obou stran rovnice.
3x^{2}-6x=-1
Odečtením čísla 1 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{3x^{2}-6x}{3}=-\frac{1}{3}
Vydělte obě strany hodnotou 3.
x^{2}+\left(-\frac{6}{3}\right)x=-\frac{1}{3}
Dělení číslem 3 ruší násobení číslem 3.
x^{2}-2x=-\frac{1}{3}
Vydělte číslo -6 číslem 3.
x^{2}-2x+1=-\frac{1}{3}+1
Koeficient (tj. -2) členu x vydělte číslem 2, abyste získali -1. K oběma stranám rovnice pak přičtěte druhou mocninu -1. V tomto kroku se z levé strany rovnice stane čtvercové číslo.
x^{2}-2x+1=\frac{2}{3}
Přidejte uživatele -\frac{1}{3} do skupiny 1.
\left(x-1\right)^{2}=\frac{2}{3}
Rozložte rovnici x^{2}-2x+1. Když rovnice x^{2}+bx+c představuje čtvercové číslo, obecně se vždy dá rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-1\right)^{2}}=\sqrt{\frac{2}{3}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-1=\frac{\sqrt{6}}{3} x-1=-\frac{\sqrt{6}}{3}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{6}}{3}+1 x=-\frac{\sqrt{6}}{3}+1
Připočítejte 1 k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}