Rozložit
\left(3x-5\right)\left(x+1\right)
Vyhodnotit
\left(3x-5\right)\left(x+1\right)
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=-2 ab=3\left(-5\right)=-15
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako 3x^{2}+ax+bx-5. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-15 3,-5
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -15 produktu.
1-15=-14 3-5=-2
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-5 b=3
Řešením je dvojice se součtem -2.
\left(3x^{2}-5x\right)+\left(3x-5\right)
Zapište 3x^{2}-2x-5 jako: \left(3x^{2}-5x\right)+\left(3x-5\right).
x\left(3x-5\right)+3x-5
Vytkněte x z výrazu 3x^{2}-5x.
\left(3x-5\right)\left(x+1\right)
Vytkněte společný člen 3x-5 s využitím distributivnosti.
3x^{2}-2x-5=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{\left(-2\right)^{2}-4\times 3\left(-5\right)}}{2\times 3}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4-4\times 3\left(-5\right)}}{2\times 3}
Umocněte číslo -2 na druhou.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4-12\left(-5\right)}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4+60}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem -5.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{64}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 60.
x=\frac{-\left(-2\right)±8}{2\times 3}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 64.
x=\frac{2±8}{2\times 3}
Opakem -2 je 2.
x=\frac{2±8}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
x=\frac{10}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{2±8}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele 2 do skupiny 8.
x=\frac{5}{3}
Vykraťte zlomek \frac{10}{6} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x=-\frac{6}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{2±8}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 8 od čísla 2.
x=-1
Vydělte číslo -6 číslem 6.
3x^{2}-2x-5=3\left(x-\frac{5}{3}\right)\left(x-\left(-1\right)\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte \frac{5}{3} za x_{1} a -1 za x_{2}.
3x^{2}-2x-5=3\left(x-\frac{5}{3}\right)\left(x+1\right)
Zjednodušte všechny výrazy ve tvaru p-\left(-q\right) na p+q.
3x^{2}-2x-5=3\times \frac{3x-5}{3}\left(x+1\right)
Odečtěte zlomek \frac{5}{3} od zlomku x tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
3x^{2}-2x-5=\left(3x-5\right)\left(x+1\right)
Vykraťte 3, tj. největším společným dělitelem pro 3 a 3.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}