Vyřešte pro: x
x=\frac{\sqrt{10}-1}{3}\approx 0,72075922
x=\frac{-\sqrt{10}-1}{3}\approx -1,387425887
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
3x^{2}+2x-3=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-2±\sqrt{2^{2}-4\times 3\left(-3\right)}}{2\times 3}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 3 za a, 2 za b a -3 za c.
x=\frac{-2±\sqrt{4-4\times 3\left(-3\right)}}{2\times 3}
Umocněte číslo 2 na druhou.
x=\frac{-2±\sqrt{4-12\left(-3\right)}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
x=\frac{-2±\sqrt{4+36}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem -3.
x=\frac{-2±\sqrt{40}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 36.
x=\frac{-2±2\sqrt{10}}{2\times 3}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 40.
x=\frac{-2±2\sqrt{10}}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
x=\frac{2\sqrt{10}-2}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±2\sqrt{10}}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele -2 do skupiny 2\sqrt{10}.
x=\frac{\sqrt{10}-1}{3}
Vydělte číslo -2+2\sqrt{10} číslem 6.
x=\frac{-2\sqrt{10}-2}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±2\sqrt{10}}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{10} od čísla -2.
x=\frac{-\sqrt{10}-1}{3}
Vydělte číslo -2-2\sqrt{10} číslem 6.
x=\frac{\sqrt{10}-1}{3} x=\frac{-\sqrt{10}-1}{3}
Rovnice je teď vyřešená.
3x^{2}+2x-3=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
3x^{2}+2x-3-\left(-3\right)=-\left(-3\right)
Připočítejte 3 k oběma stranám rovnice.
3x^{2}+2x=-\left(-3\right)
Odečtením čísla -3 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
3x^{2}+2x=3
Odečtěte číslo -3 od čísla 0.
\frac{3x^{2}+2x}{3}=\frac{3}{3}
Vydělte obě strany hodnotou 3.
x^{2}+\frac{2}{3}x=\frac{3}{3}
Dělení číslem 3 ruší násobení číslem 3.
x^{2}+\frac{2}{3}x=1
Vydělte číslo 3 číslem 3.
x^{2}+\frac{2}{3}x+\left(\frac{1}{3}\right)^{2}=1+\left(\frac{1}{3}\right)^{2}
Koeficient (tj. \frac{2}{3}) členu x vydělte číslem 2, abyste získali \frac{1}{3}. K oběma stranám rovnice pak přičtěte druhou mocninu \frac{1}{3}. V tomto kroku se z levé strany rovnice stane čtvercové číslo.
x^{2}+\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}=1+\frac{1}{9}
Umocněte zlomek \frac{1}{3} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}=\frac{10}{9}
Přidejte uživatele 1 do skupiny \frac{1}{9}.
\left(x+\frac{1}{3}\right)^{2}=\frac{10}{9}
Rozložte rovnici x^{2}+\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}. Když rovnice x^{2}+bx+c představuje čtvercové číslo, obecně se vždy dá rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{1}{3}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{10}{9}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{1}{3}=\frac{\sqrt{10}}{3} x+\frac{1}{3}=-\frac{\sqrt{10}}{3}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{10}-1}{3} x=\frac{-\sqrt{10}-1}{3}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{3} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}