Rozložit
\left(5n-3\right)^{2}
Vyhodnotit
\left(5n-3\right)^{2}
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=-30 ab=25\times 9=225
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako 25n^{2}+an+bn+9. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,-225 -3,-75 -5,-45 -9,-25 -15,-15
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, mají obě hodnoty a i b záporné znaménko. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají 225 produktu.
-1-225=-226 -3-75=-78 -5-45=-50 -9-25=-34 -15-15=-30
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-15 b=-15
Řešením je dvojice se součtem -30.
\left(25n^{2}-15n\right)+\left(-15n+9\right)
Zapište 25n^{2}-30n+9 jako: \left(25n^{2}-15n\right)+\left(-15n+9\right).
5n\left(5n-3\right)-3\left(5n-3\right)
Koeficient 5n v prvním a -3 ve druhé skupině.
\left(5n-3\right)\left(5n-3\right)
Vytkněte společný člen 5n-3 s využitím distributivnosti.
\left(5n-3\right)^{2}
Zapište rovnici jako druhou mocninu dvojčlenu.
factor(25n^{2}-30n+9)
Tento trojčlen má tvar druhé mocniny trojčlenu, který může být vynásobený společným činitelem. Druhé mocniny trojčlenů je možné rozložit nalezením druhých odmocnin vedoucího a koncového členu.
gcf(25,-30,9)=1
Najděte největšího společného dělitele koeficientů.
\sqrt{25n^{2}}=5n
Najděte druhou odmocninu vedoucího členu, 25n^{2}.
\sqrt{9}=3
Najděte druhou odmocninu koncového členu, 9.
\left(5n-3\right)^{2}
Druhá mocnina trojčlenu je druhá mocnina dvojčlenu, který je součtem nebo rozdílem druhých odmocnin vedoucího a koncového členu, přičemž znaménko se určuje podle znaménka středního členu druhé mocniny trojčlenu.
25n^{2}-30n+9=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
n=\frac{-\left(-30\right)±\sqrt{\left(-30\right)^{2}-4\times 25\times 9}}{2\times 25}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
n=\frac{-\left(-30\right)±\sqrt{900-4\times 25\times 9}}{2\times 25}
Umocněte číslo -30 na druhou.
n=\frac{-\left(-30\right)±\sqrt{900-100\times 9}}{2\times 25}
Vynásobte číslo -4 číslem 25.
n=\frac{-\left(-30\right)±\sqrt{900-900}}{2\times 25}
Vynásobte číslo -100 číslem 9.
n=\frac{-\left(-30\right)±\sqrt{0}}{2\times 25}
Přidejte uživatele 900 do skupiny -900.
n=\frac{-\left(-30\right)±0}{2\times 25}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 0.
n=\frac{30±0}{2\times 25}
Opakem -30 je 30.
n=\frac{30±0}{50}
Vynásobte číslo 2 číslem 25.
25n^{2}-30n+9=25\left(n-\frac{3}{5}\right)\left(n-\frac{3}{5}\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte \frac{3}{5} za x_{1} a \frac{3}{5} za x_{2}.
25n^{2}-30n+9=25\times \frac{5n-3}{5}\left(n-\frac{3}{5}\right)
Odečtěte zlomek \frac{3}{5} od zlomku n tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
25n^{2}-30n+9=25\times \frac{5n-3}{5}\times \frac{5n-3}{5}
Odečtěte zlomek \frac{3}{5} od zlomku n tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
25n^{2}-30n+9=25\times \frac{\left(5n-3\right)\left(5n-3\right)}{5\times 5}
Vynásobte zlomek \frac{5n-3}{5} zlomkem \frac{5n-3}{5} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
25n^{2}-30n+9=25\times \frac{\left(5n-3\right)\left(5n-3\right)}{25}
Vynásobte číslo 5 číslem 5.
25n^{2}-30n+9=\left(5n-3\right)\left(5n-3\right)
Vykraťte 25, tj. největším společným dělitelem pro 25 a 25.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}