Rozložit
\left(5a-4\right)^{2}
Vyhodnotit
\left(5a-4\right)^{2}
Sdílet
Zkopírováno do schránky
p+q=-40 pq=25\times 16=400
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako 25a^{2}+pa+qa+16. Pokud chcete najít p a q, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,-400 -2,-200 -4,-100 -5,-80 -8,-50 -10,-40 -16,-25 -20,-20
Vzhledem k tomu, že výraz pq je kladný, mají hodnoty p a q stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz p+q je záporný, mají obě hodnoty p i q záporné znaménko. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají 400 produktu.
-1-400=-401 -2-200=-202 -4-100=-104 -5-80=-85 -8-50=-58 -10-40=-50 -16-25=-41 -20-20=-40
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
p=-20 q=-20
Řešením je dvojice se součtem -40.
\left(25a^{2}-20a\right)+\left(-20a+16\right)
Zapište 25a^{2}-40a+16 jako: \left(25a^{2}-20a\right)+\left(-20a+16\right).
5a\left(5a-4\right)-4\left(5a-4\right)
Koeficient 5a v prvním a -4 ve druhé skupině.
\left(5a-4\right)\left(5a-4\right)
Vytkněte společný člen 5a-4 s využitím distributivnosti.
\left(5a-4\right)^{2}
Zapište rovnici jako druhou mocninu dvojčlenu.
factor(25a^{2}-40a+16)
Tento trojčlen má tvar druhé mocniny trojčlenu, který může být vynásobený společným činitelem. Druhé mocniny trojčlenů je možné rozložit nalezením druhých odmocnin vedoucího a koncového členu.
gcf(25,-40,16)=1
Najděte největšího společného dělitele koeficientů.
\sqrt{25a^{2}}=5a
Najděte druhou odmocninu vedoucího členu, 25a^{2}.
\sqrt{16}=4
Najděte druhou odmocninu koncového členu, 16.
\left(5a-4\right)^{2}
Druhá mocnina trojčlenu je druhá mocnina dvojčlenu, který je součtem nebo rozdílem druhých odmocnin vedoucího a koncového členu, přičemž znaménko se určuje podle znaménka středního členu druhé mocniny trojčlenu.
25a^{2}-40a+16=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
a=\frac{-\left(-40\right)±\sqrt{\left(-40\right)^{2}-4\times 25\times 16}}{2\times 25}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
a=\frac{-\left(-40\right)±\sqrt{1600-4\times 25\times 16}}{2\times 25}
Umocněte číslo -40 na druhou.
a=\frac{-\left(-40\right)±\sqrt{1600-100\times 16}}{2\times 25}
Vynásobte číslo -4 číslem 25.
a=\frac{-\left(-40\right)±\sqrt{1600-1600}}{2\times 25}
Vynásobte číslo -100 číslem 16.
a=\frac{-\left(-40\right)±\sqrt{0}}{2\times 25}
Přidejte uživatele 1600 do skupiny -1600.
a=\frac{-\left(-40\right)±0}{2\times 25}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 0.
a=\frac{40±0}{2\times 25}
Opakem -40 je 40.
a=\frac{40±0}{50}
Vynásobte číslo 2 číslem 25.
25a^{2}-40a+16=25\left(a-\frac{4}{5}\right)\left(a-\frac{4}{5}\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte \frac{4}{5} za x_{1} a \frac{4}{5} za x_{2}.
25a^{2}-40a+16=25\times \frac{5a-4}{5}\left(a-\frac{4}{5}\right)
Odečtěte zlomek \frac{4}{5} od zlomku a tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
25a^{2}-40a+16=25\times \frac{5a-4}{5}\times \frac{5a-4}{5}
Odečtěte zlomek \frac{4}{5} od zlomku a tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
25a^{2}-40a+16=25\times \frac{\left(5a-4\right)\left(5a-4\right)}{5\times 5}
Vynásobte zlomek \frac{5a-4}{5} zlomkem \frac{5a-4}{5} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
25a^{2}-40a+16=25\times \frac{\left(5a-4\right)\left(5a-4\right)}{25}
Vynásobte číslo 5 číslem 5.
25a^{2}-40a+16=\left(5a-4\right)\left(5a-4\right)
Vykraťte 25, tj. největším společným dělitelem pro 25 a 25.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}