Rozložit
\left(2r-5\right)^{2}
Vyhodnotit
\left(2r-5\right)^{2}
Sdílet
Zkopírováno do schránky
4r^{2}-20r+25
Změňte uspořádání polynomu do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
a+b=-20 ab=4\times 25=100
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako 4r^{2}+ar+br+25. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,-100 -2,-50 -4,-25 -5,-20 -10,-10
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, mají obě hodnoty a i b záporné znaménko. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají 100 produktu.
-1-100=-101 -2-50=-52 -4-25=-29 -5-20=-25 -10-10=-20
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-10 b=-10
Řešením je dvojice se součtem -20.
\left(4r^{2}-10r\right)+\left(-10r+25\right)
Zapište 4r^{2}-20r+25 jako: \left(4r^{2}-10r\right)+\left(-10r+25\right).
2r\left(2r-5\right)-5\left(2r-5\right)
Koeficient 2r v prvním a -5 ve druhé skupině.
\left(2r-5\right)\left(2r-5\right)
Vytkněte společný člen 2r-5 s využitím distributivnosti.
\left(2r-5\right)^{2}
Zapište rovnici jako druhou mocninu dvojčlenu.
factor(4r^{2}-20r+25)
Tento trojčlen má tvar druhé mocniny trojčlenu, který může být vynásobený společným činitelem. Druhé mocniny trojčlenů je možné rozložit nalezením druhých odmocnin vedoucího a koncového členu.
gcf(4,-20,25)=1
Najděte největšího společného dělitele koeficientů.
\sqrt{4r^{2}}=2r
Najděte druhou odmocninu vedoucího členu, 4r^{2}.
\sqrt{25}=5
Najděte druhou odmocninu koncového členu, 25.
\left(2r-5\right)^{2}
Druhá mocnina trojčlenu je druhá mocnina dvojčlenu, který je součtem nebo rozdílem druhých odmocnin vedoucího a koncového členu, přičemž znaménko se určuje podle znaménka středního členu druhé mocniny trojčlenu.
4r^{2}-20r+25=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
r=\frac{-\left(-20\right)±\sqrt{\left(-20\right)^{2}-4\times 4\times 25}}{2\times 4}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
r=\frac{-\left(-20\right)±\sqrt{400-4\times 4\times 25}}{2\times 4}
Umocněte číslo -20 na druhou.
r=\frac{-\left(-20\right)±\sqrt{400-16\times 25}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -4 číslem 4.
r=\frac{-\left(-20\right)±\sqrt{400-400}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -16 číslem 25.
r=\frac{-\left(-20\right)±\sqrt{0}}{2\times 4}
Přidejte uživatele 400 do skupiny -400.
r=\frac{-\left(-20\right)±0}{2\times 4}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 0.
r=\frac{20±0}{2\times 4}
Opakem -20 je 20.
r=\frac{20±0}{8}
Vynásobte číslo 2 číslem 4.
4r^{2}-20r+25=4\left(r-\frac{5}{2}\right)\left(r-\frac{5}{2}\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte \frac{5}{2} za x_{1} a \frac{5}{2} za x_{2}.
4r^{2}-20r+25=4\times \frac{2r-5}{2}\left(r-\frac{5}{2}\right)
Odečtěte zlomek \frac{5}{2} od zlomku r tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
4r^{2}-20r+25=4\times \frac{2r-5}{2}\times \frac{2r-5}{2}
Odečtěte zlomek \frac{5}{2} od zlomku r tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
4r^{2}-20r+25=4\times \frac{\left(2r-5\right)\left(2r-5\right)}{2\times 2}
Vynásobte zlomek \frac{2r-5}{2} zlomkem \frac{2r-5}{2} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
4r^{2}-20r+25=4\times \frac{\left(2r-5\right)\left(2r-5\right)}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
4r^{2}-20r+25=\left(2r-5\right)\left(2r-5\right)
Vykraťte 4, tj. největším společným dělitelem pro 4 a 4.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}