Vyřešte pro: x
x=\frac{\sqrt{21}-3}{5}\approx 0,316515139
x=\frac{-\sqrt{21}-3}{5}\approx -1,516515139
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
25x^{2}+30x=12
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
25x^{2}+30x-12=12-12
Odečtěte hodnotu 12 od obou stran rovnice.
25x^{2}+30x-12=0
Odečtením čísla 12 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x=\frac{-30±\sqrt{30^{2}-4\times 25\left(-12\right)}}{2\times 25}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 25 za a, 30 za b a -12 za c.
x=\frac{-30±\sqrt{900-4\times 25\left(-12\right)}}{2\times 25}
Umocněte číslo 30 na druhou.
x=\frac{-30±\sqrt{900-100\left(-12\right)}}{2\times 25}
Vynásobte číslo -4 číslem 25.
x=\frac{-30±\sqrt{900+1200}}{2\times 25}
Vynásobte číslo -100 číslem -12.
x=\frac{-30±\sqrt{2100}}{2\times 25}
Přidejte uživatele 900 do skupiny 1200.
x=\frac{-30±10\sqrt{21}}{2\times 25}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 2100.
x=\frac{-30±10\sqrt{21}}{50}
Vynásobte číslo 2 číslem 25.
x=\frac{10\sqrt{21}-30}{50}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-30±10\sqrt{21}}{50}, když ± je plus. Přidejte uživatele -30 do skupiny 10\sqrt{21}.
x=\frac{\sqrt{21}-3}{5}
Vydělte číslo -30+10\sqrt{21} číslem 50.
x=\frac{-10\sqrt{21}-30}{50}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-30±10\sqrt{21}}{50}, když ± je minus. Odečtěte číslo 10\sqrt{21} od čísla -30.
x=\frac{-\sqrt{21}-3}{5}
Vydělte číslo -30-10\sqrt{21} číslem 50.
x=\frac{\sqrt{21}-3}{5} x=\frac{-\sqrt{21}-3}{5}
Rovnice je teď vyřešená.
25x^{2}+30x=12
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{25x^{2}+30x}{25}=\frac{12}{25}
Vydělte obě strany hodnotou 25.
x^{2}+\frac{30}{25}x=\frac{12}{25}
Dělení číslem 25 ruší násobení číslem 25.
x^{2}+\frac{6}{5}x=\frac{12}{25}
Vykraťte zlomek \frac{30}{25} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 5.
x^{2}+\frac{6}{5}x+\left(\frac{3}{5}\right)^{2}=\frac{12}{25}+\left(\frac{3}{5}\right)^{2}
Vydělte \frac{6}{5}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{3}{5}. Potom přidejte čtvereček \frac{3}{5} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{6}{5}x+\frac{9}{25}=\frac{12+9}{25}
Umocněte zlomek \frac{3}{5} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{6}{5}x+\frac{9}{25}=\frac{21}{25}
Připočítejte \frac{12}{25} ke \frac{9}{25} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{3}{5}\right)^{2}=\frac{21}{25}
Činitel x^{2}+\frac{6}{5}x+\frac{9}{25}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{3}{5}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{21}{25}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{3}{5}=\frac{\sqrt{21}}{5} x+\frac{3}{5}=-\frac{\sqrt{21}}{5}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{21}-3}{5} x=\frac{-\sqrt{21}-3}{5}
Odečtěte hodnotu \frac{3}{5} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}