Rozložit
\left(3-x\right)\left(x+7\right)
Vyhodnotit
\left(3-x\right)\left(x+7\right)
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-x^{2}-4x+21
Změňte uspořádání polynomu do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
a+b=-4 ab=-21=-21
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako -x^{2}+ax+bx+21. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-21 3,-7
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -21 produktu.
1-21=-20 3-7=-4
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=3 b=-7
Řešením je dvojice se součtem -4.
\left(-x^{2}+3x\right)+\left(-7x+21\right)
Zapište -x^{2}-4x+21 jako: \left(-x^{2}+3x\right)+\left(-7x+21\right).
x\left(-x+3\right)+7\left(-x+3\right)
Koeficient x v prvním a 7 ve druhé skupině.
\left(-x+3\right)\left(x+7\right)
Vytkněte společný člen -x+3 s využitím distributivnosti.
-x^{2}-4x+21=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
x=\frac{-\left(-4\right)±\sqrt{\left(-4\right)^{2}-4\left(-1\right)\times 21}}{2\left(-1\right)}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-4\right)±\sqrt{16-4\left(-1\right)\times 21}}{2\left(-1\right)}
Umocněte číslo -4 na druhou.
x=\frac{-\left(-4\right)±\sqrt{16+4\times 21}}{2\left(-1\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -1.
x=\frac{-\left(-4\right)±\sqrt{16+84}}{2\left(-1\right)}
Vynásobte číslo 4 číslem 21.
x=\frac{-\left(-4\right)±\sqrt{100}}{2\left(-1\right)}
Přidejte uživatele 16 do skupiny 84.
x=\frac{-\left(-4\right)±10}{2\left(-1\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 100.
x=\frac{4±10}{2\left(-1\right)}
Opakem -4 je 4.
x=\frac{4±10}{-2}
Vynásobte číslo 2 číslem -1.
x=\frac{14}{-2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{4±10}{-2}, když ± je plus. Přidejte uživatele 4 do skupiny 10.
x=-7
Vydělte číslo 14 číslem -2.
x=-\frac{6}{-2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{4±10}{-2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 10 od čísla 4.
x=3
Vydělte číslo -6 číslem -2.
-x^{2}-4x+21=-\left(x-\left(-7\right)\right)\left(x-3\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte -7 za x_{1} a 3 za x_{2}.
-x^{2}-4x+21=-\left(x+7\right)\left(x-3\right)
Zjednodušte všechny výrazy ve tvaru p-\left(-q\right) na p+q.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}