Vyřešte pro: x
x=-\frac{1}{5}=-0,2
x=\frac{1}{4}=0,25
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=-1 ab=20\left(-1\right)=-20
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 20x^{2}+ax+bx-1. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-20 2,-10 4,-5
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -20 produktu.
1-20=-19 2-10=-8 4-5=-1
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-5 b=4
Řešením je dvojice se součtem -1.
\left(20x^{2}-5x\right)+\left(4x-1\right)
Zapište 20x^{2}-x-1 jako: \left(20x^{2}-5x\right)+\left(4x-1\right).
5x\left(4x-1\right)+4x-1
Vytkněte 5x z výrazu 20x^{2}-5x.
\left(4x-1\right)\left(5x+1\right)
Vytkněte společný člen 4x-1 s využitím distributivnosti.
x=\frac{1}{4} x=-\frac{1}{5}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte 4x-1=0 a 5x+1=0.
20x^{2}-x-1=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1-4\times 20\left(-1\right)}}{2\times 20}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 20 za a, -1 za b a -1 za c.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1-80\left(-1\right)}}{2\times 20}
Vynásobte číslo -4 číslem 20.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1+80}}{2\times 20}
Vynásobte číslo -80 číslem -1.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{81}}{2\times 20}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 80.
x=\frac{-\left(-1\right)±9}{2\times 20}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 81.
x=\frac{1±9}{2\times 20}
Opakem -1 je 1.
x=\frac{1±9}{40}
Vynásobte číslo 2 číslem 20.
x=\frac{10}{40}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{1±9}{40}, když ± je plus. Přidejte uživatele 1 do skupiny 9.
x=\frac{1}{4}
Vykraťte zlomek \frac{10}{40} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 10.
x=-\frac{8}{40}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{1±9}{40}, když ± je minus. Odečtěte číslo 9 od čísla 1.
x=-\frac{1}{5}
Vykraťte zlomek \frac{-8}{40} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 8.
x=\frac{1}{4} x=-\frac{1}{5}
Rovnice je teď vyřešená.
20x^{2}-x-1=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
20x^{2}-x-1-\left(-1\right)=-\left(-1\right)
Připočítejte 1 k oběma stranám rovnice.
20x^{2}-x=-\left(-1\right)
Odečtením čísla -1 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
20x^{2}-x=1
Odečtěte číslo -1 od čísla 0.
\frac{20x^{2}-x}{20}=\frac{1}{20}
Vydělte obě strany hodnotou 20.
x^{2}-\frac{1}{20}x=\frac{1}{20}
Dělení číslem 20 ruší násobení číslem 20.
x^{2}-\frac{1}{20}x+\left(-\frac{1}{40}\right)^{2}=\frac{1}{20}+\left(-\frac{1}{40}\right)^{2}
Vydělte -\frac{1}{20}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{40}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{40} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{1}{20}x+\frac{1}{1600}=\frac{1}{20}+\frac{1}{1600}
Umocněte zlomek -\frac{1}{40} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{1}{20}x+\frac{1}{1600}=\frac{81}{1600}
Připočítejte \frac{1}{20} ke \frac{1}{1600} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{1}{40}\right)^{2}=\frac{81}{1600}
Činitel x^{2}-\frac{1}{20}x+\frac{1}{1600}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{40}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{81}{1600}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{40}=\frac{9}{40} x-\frac{1}{40}=-\frac{9}{40}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{1}{4} x=-\frac{1}{5}
Připočítejte \frac{1}{40} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}