Vyřešte pro: x
x=\frac{3\sqrt{6}}{2}+2\approx 5,674234614
x=-\frac{3\sqrt{6}}{2}+2\approx -1,674234614
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2x^{2}-8x+6=25
Přehoďte strany rovnice tak, aby všechny proměnné byly na její levé straně.
2x^{2}-8x+6-25=0
Odečtěte 25 od obou stran.
2x^{2}-8x-19=0
Odečtěte 25 od 6 a dostanete -19.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{\left(-8\right)^{2}-4\times 2\left(-19\right)}}{2\times 2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 2 za a, -8 za b a -19 za c.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64-4\times 2\left(-19\right)}}{2\times 2}
Umocněte číslo -8 na druhou.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64-8\left(-19\right)}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64+152}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem -19.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{216}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 64 do skupiny 152.
x=\frac{-\left(-8\right)±6\sqrt{6}}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 216.
x=\frac{8±6\sqrt{6}}{2\times 2}
Opakem -8 je 8.
x=\frac{8±6\sqrt{6}}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
x=\frac{6\sqrt{6}+8}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{8±6\sqrt{6}}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 8 do skupiny 6\sqrt{6}.
x=\frac{3\sqrt{6}}{2}+2
Vydělte číslo 6\sqrt{6}+8 číslem 4.
x=\frac{8-6\sqrt{6}}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{8±6\sqrt{6}}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 6\sqrt{6} od čísla 8.
x=-\frac{3\sqrt{6}}{2}+2
Vydělte číslo 8-6\sqrt{6} číslem 4.
x=\frac{3\sqrt{6}}{2}+2 x=-\frac{3\sqrt{6}}{2}+2
Rovnice je teď vyřešená.
2x^{2}-8x+6=25
Přehoďte strany rovnice tak, aby všechny proměnné byly na její levé straně.
2x^{2}-8x=25-6
Odečtěte 6 od obou stran.
2x^{2}-8x=19
Odečtěte 6 od 25 a dostanete 19.
\frac{2x^{2}-8x}{2}=\frac{19}{2}
Vydělte obě strany hodnotou 2.
x^{2}+\left(-\frac{8}{2}\right)x=\frac{19}{2}
Dělení číslem 2 ruší násobení číslem 2.
x^{2}-4x=\frac{19}{2}
Vydělte číslo -8 číslem 2.
x^{2}-4x+\left(-2\right)^{2}=\frac{19}{2}+\left(-2\right)^{2}
Vydělte -4, koeficient x termínu 2 k získání -2. Potom přidejte čtvereček -2 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-4x+4=\frac{19}{2}+4
Umocněte číslo -2 na druhou.
x^{2}-4x+4=\frac{27}{2}
Přidejte uživatele \frac{19}{2} do skupiny 4.
\left(x-2\right)^{2}=\frac{27}{2}
Činitel x^{2}-4x+4. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-2\right)^{2}}=\sqrt{\frac{27}{2}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-2=\frac{3\sqrt{6}}{2} x-2=-\frac{3\sqrt{6}}{2}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{3\sqrt{6}}{2}+2 x=-\frac{3\sqrt{6}}{2}+2
Připočítejte 2 k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}