Rozložit
2\left(x-8\right)\left(x+5\right)
Vyhodnotit
2\left(x-8\right)\left(x+5\right)
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2\left(x^{2}-3x-40\right)
Vytkněte 2 před závorku.
a+b=-3 ab=1\left(-40\right)=-40
Zvažte x^{2}-3x-40. Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako x^{2}+ax+bx-40. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-40 2,-20 4,-10 5,-8
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -40 produktu.
1-40=-39 2-20=-18 4-10=-6 5-8=-3
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-8 b=5
Řešením je dvojice se součtem -3.
\left(x^{2}-8x\right)+\left(5x-40\right)
Zapište x^{2}-3x-40 jako: \left(x^{2}-8x\right)+\left(5x-40\right).
x\left(x-8\right)+5\left(x-8\right)
Koeficient x v prvním a 5 ve druhé skupině.
\left(x-8\right)\left(x+5\right)
Vytkněte společný člen x-8 s využitím distributivnosti.
2\left(x-8\right)\left(x+5\right)
Přepište celý rozložený výraz.
2x^{2}-6x-80=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{\left(-6\right)^{2}-4\times 2\left(-80\right)}}{2\times 2}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36-4\times 2\left(-80\right)}}{2\times 2}
Umocněte číslo -6 na druhou.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36-8\left(-80\right)}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36+640}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem -80.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{676}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 36 do skupiny 640.
x=\frac{-\left(-6\right)±26}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 676.
x=\frac{6±26}{2\times 2}
Opakem -6 je 6.
x=\frac{6±26}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
x=\frac{32}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{6±26}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 6 do skupiny 26.
x=8
Vydělte číslo 32 číslem 4.
x=-\frac{20}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{6±26}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 26 od čísla 6.
x=-5
Vydělte číslo -20 číslem 4.
2x^{2}-6x-80=2\left(x-8\right)\left(x-\left(-5\right)\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte 8 za x_{1} a -5 za x_{2}.
2x^{2}-6x-80=2\left(x-8\right)\left(x+5\right)
Zjednodušte všechny výrazy ve tvaru p-\left(-q\right) na p+q.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}