Rozložit
2\left(x-1\right)^{2}
Vyhodnotit
2\left(x-1\right)^{2}
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2\left(x^{2}-2x+1\right)
Vytkněte 2 před závorku.
\left(x-1\right)^{2}
Zvažte x^{2}-2x+1. Použijte dokonalý čtvercový vzorec, a^{2}-2ab+b^{2}=\left(a-b\right)^{2}, kde a=x a b=1.
2\left(x-1\right)^{2}
Přepište celý rozložený výraz.
factor(2x^{2}-4x+2)
Tento trojčlen má tvar druhé mocniny trojčlenu, který může být vynásobený společným činitelem. Druhé mocniny trojčlenů je možné rozložit nalezením druhých odmocnin vedoucího a koncového členu.
gcf(2,-4,2)=2
Najděte největšího společného dělitele koeficientů.
2\left(x^{2}-2x+1\right)
Vytkněte 2 před závorku.
2\left(x-1\right)^{2}
Druhá mocnina trojčlenu je druhá mocnina dvojčlenu, který je součtem nebo rozdílem druhých odmocnin vedoucího a koncového členu, přičemž znaménko se určuje podle znaménka středního členu druhé mocniny trojčlenu.
2x^{2}-4x+2=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
x=\frac{-\left(-4\right)±\sqrt{\left(-4\right)^{2}-4\times 2\times 2}}{2\times 2}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-4\right)±\sqrt{16-4\times 2\times 2}}{2\times 2}
Umocněte číslo -4 na druhou.
x=\frac{-\left(-4\right)±\sqrt{16-8\times 2}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
x=\frac{-\left(-4\right)±\sqrt{16-16}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem 2.
x=\frac{-\left(-4\right)±\sqrt{0}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 16 do skupiny -16.
x=\frac{-\left(-4\right)±0}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 0.
x=\frac{4±0}{2\times 2}
Opakem -4 je 4.
x=\frac{4±0}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
2x^{2}-4x+2=2\left(x-1\right)\left(x-1\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte 1 za x_{1} a 1 za x_{2}.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}