Vyřešte pro: x
x=-4
x = \frac{9}{2} = 4\frac{1}{2} = 4,5
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2x^{2}-36-x=0
Odečtěte x od obou stran.
2x^{2}-x-36=0
Změňte uspořádání polynomu do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
a+b=-1 ab=2\left(-36\right)=-72
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 2x^{2}+ax+bx-36. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-72 2,-36 3,-24 4,-18 6,-12 8,-9
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -72 produktu.
1-72=-71 2-36=-34 3-24=-21 4-18=-14 6-12=-6 8-9=-1
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-9 b=8
Řešením je dvojice se součtem -1.
\left(2x^{2}-9x\right)+\left(8x-36\right)
Zapište 2x^{2}-x-36 jako: \left(2x^{2}-9x\right)+\left(8x-36\right).
x\left(2x-9\right)+4\left(2x-9\right)
Koeficient x v prvním a 4 ve druhé skupině.
\left(2x-9\right)\left(x+4\right)
Vytkněte společný člen 2x-9 s využitím distributivnosti.
x=\frac{9}{2} x=-4
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte 2x-9=0 a x+4=0.
2x^{2}-36-x=0
Odečtěte x od obou stran.
2x^{2}-x-36=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1-4\times 2\left(-36\right)}}{2\times 2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 2 za a, -1 za b a -36 za c.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1-8\left(-36\right)}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1+288}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem -36.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{289}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 288.
x=\frac{-\left(-1\right)±17}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 289.
x=\frac{1±17}{2\times 2}
Opakem -1 je 1.
x=\frac{1±17}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
x=\frac{18}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{1±17}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 1 do skupiny 17.
x=\frac{9}{2}
Vykraťte zlomek \frac{18}{4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x=-\frac{16}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{1±17}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 17 od čísla 1.
x=-4
Vydělte číslo -16 číslem 4.
x=\frac{9}{2} x=-4
Rovnice je teď vyřešená.
2x^{2}-36-x=0
Odečtěte x od obou stran.
2x^{2}-x=36
Přidat 36 na obě strany. Po přičtení hodnoty nula dostaneme původní hodnotu.
\frac{2x^{2}-x}{2}=\frac{36}{2}
Vydělte obě strany hodnotou 2.
x^{2}-\frac{1}{2}x=\frac{36}{2}
Dělení číslem 2 ruší násobení číslem 2.
x^{2}-\frac{1}{2}x=18
Vydělte číslo 36 číslem 2.
x^{2}-\frac{1}{2}x+\left(-\frac{1}{4}\right)^{2}=18+\left(-\frac{1}{4}\right)^{2}
Vydělte -\frac{1}{2}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{4}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{4} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}=18+\frac{1}{16}
Umocněte zlomek -\frac{1}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}=\frac{289}{16}
Přidejte uživatele 18 do skupiny \frac{1}{16}.
\left(x-\frac{1}{4}\right)^{2}=\frac{289}{16}
Činitel x^{2}-\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{4}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{289}{16}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{4}=\frac{17}{4} x-\frac{1}{4}=-\frac{17}{4}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{9}{2} x=-4
Připočítejte \frac{1}{4} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}