Vyřešte pro: x (complex solution)
x=\frac{3+\sqrt{15}i}{4}\approx 0,75+0,968245837i
x=\frac{-\sqrt{15}i+3}{4}\approx 0,75-0,968245837i
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2x^{2}-3x+3=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{\left(-3\right)^{2}-4\times 2\times 3}}{2\times 2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 2 za a, -3 za b a 3 za c.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9-4\times 2\times 3}}{2\times 2}
Umocněte číslo -3 na druhou.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9-8\times 3}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9-24}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem 3.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{-15}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 9 do skupiny -24.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{15}i}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla -15.
x=\frac{3±\sqrt{15}i}{2\times 2}
Opakem -3 je 3.
x=\frac{3±\sqrt{15}i}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
x=\frac{3+\sqrt{15}i}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{3±\sqrt{15}i}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 3 do skupiny i\sqrt{15}.
x=\frac{-\sqrt{15}i+3}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{3±\sqrt{15}i}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo i\sqrt{15} od čísla 3.
x=\frac{3+\sqrt{15}i}{4} x=\frac{-\sqrt{15}i+3}{4}
Rovnice je teď vyřešená.
2x^{2}-3x+3=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
2x^{2}-3x+3-3=-3
Odečtěte hodnotu 3 od obou stran rovnice.
2x^{2}-3x=-3
Odečtením čísla 3 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{2x^{2}-3x}{2}=-\frac{3}{2}
Vydělte obě strany hodnotou 2.
x^{2}-\frac{3}{2}x=-\frac{3}{2}
Dělení číslem 2 ruší násobení číslem 2.
x^{2}-\frac{3}{2}x+\left(-\frac{3}{4}\right)^{2}=-\frac{3}{2}+\left(-\frac{3}{4}\right)^{2}
Koeficient (tj. -\frac{3}{2}) členu x vydělte číslem 2, abyste získali -\frac{3}{4}. K oběma stranám rovnice pak přičtěte druhou mocninu -\frac{3}{4}. V tomto kroku se z levé strany rovnice stane čtvercové číslo.
x^{2}-\frac{3}{2}x+\frac{9}{16}=-\frac{3}{2}+\frac{9}{16}
Umocněte zlomek -\frac{3}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{3}{2}x+\frac{9}{16}=-\frac{15}{16}
Připočítejte -\frac{3}{2} ke \frac{9}{16} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{3}{4}\right)^{2}=-\frac{15}{16}
Rozložte rovnici x^{2}-\frac{3}{2}x+\frac{9}{16}. Když rovnice x^{2}+bx+c představuje čtvercové číslo, obecně se vždy dá rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{3}{4}\right)^{2}}=\sqrt{-\frac{15}{16}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{3}{4}=\frac{\sqrt{15}i}{4} x-\frac{3}{4}=-\frac{\sqrt{15}i}{4}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{3+\sqrt{15}i}{4} x=\frac{-\sqrt{15}i+3}{4}
Připočítejte \frac{3}{4} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}