Vyřešte pro: x
x = -\frac{3}{2} = -1\frac{1}{2} = -1,5
x=1
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=1 ab=2\left(-3\right)=-6
Rovnici vyřešíte tak, že rozložíte levou stranu vytýkáním. Levou stranu je nutné nejdříve přepsat jako: 2x^{2}+ax+bx-3. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,6 -2,3
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je kladný, má kladné číslo vyšší absolutní hodnotu než záporné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -6 produktu.
-1+6=5 -2+3=1
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-2 b=3
Řešením je dvojice se součtem 1.
\left(2x^{2}-2x\right)+\left(3x-3\right)
Zapište 2x^{2}+x-3 jako: \left(2x^{2}-2x\right)+\left(3x-3\right).
2x\left(x-1\right)+3\left(x-1\right)
Vytkněte 2x z první závorky a 3 z druhé závorky.
\left(x-1\right)\left(2x+3\right)
Vytkněte společný člen x-1 s využitím distributivnosti.
x=1 x=-\frac{3}{2}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte x-1=0 a 2x+3=0.
2x^{2}+x-3=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-1±\sqrt{1^{2}-4\times 2\left(-3\right)}}{2\times 2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 2 za a, 1 za b a -3 za c.
x=\frac{-1±\sqrt{1-4\times 2\left(-3\right)}}{2\times 2}
Umocněte číslo 1 na druhou.
x=\frac{-1±\sqrt{1-8\left(-3\right)}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
x=\frac{-1±\sqrt{1+24}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem -3.
x=\frac{-1±\sqrt{25}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 24.
x=\frac{-1±5}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 25.
x=\frac{-1±5}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
x=\frac{4}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-1±5}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele -1 do skupiny 5.
x=1
Vydělte číslo 4 číslem 4.
x=-\frac{6}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-1±5}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 5 od čísla -1.
x=-\frac{3}{2}
Vykraťte zlomek \frac{-6}{4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x=1 x=-\frac{3}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
2x^{2}+x-3=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
2x^{2}+x-3-\left(-3\right)=-\left(-3\right)
Připočítejte 3 k oběma stranám rovnice.
2x^{2}+x=-\left(-3\right)
Odečtením čísla -3 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
2x^{2}+x=3
Odečtěte číslo -3 od čísla 0.
\frac{2x^{2}+x}{2}=\frac{3}{2}
Vydělte obě strany hodnotou 2.
x^{2}+\frac{1}{2}x=\frac{3}{2}
Dělení číslem 2 ruší násobení číslem 2.
x^{2}+\frac{1}{2}x+\left(\frac{1}{4}\right)^{2}=\frac{3}{2}+\left(\frac{1}{4}\right)^{2}
Koeficient (tj. \frac{1}{2}) členu x vydělte číslem 2, abyste získali \frac{1}{4}. K oběma stranám rovnice pak přičtěte druhou mocninu \frac{1}{4}. V tomto kroku se z levé strany rovnice stane čtvercové číslo.
x^{2}+\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}=\frac{3}{2}+\frac{1}{16}
Umocněte zlomek \frac{1}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}=\frac{25}{16}
Připočítejte \frac{3}{2} ke \frac{1}{16} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{1}{4}\right)^{2}=\frac{25}{16}
Rozložte rovnici x^{2}+\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}. Když rovnice x^{2}+bx+c představuje čtvercové číslo, obecně se vždy dá rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{1}{4}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{25}{16}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{1}{4}=\frac{5}{4} x+\frac{1}{4}=-\frac{5}{4}
Proveďte zjednodušení.
x=1 x=-\frac{3}{2}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{4} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}