Vyřešte pro: x
x = -\frac{15}{2} = -7\frac{1}{2} = -7,5
x=6
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=3 ab=2\left(-90\right)=-180
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 2x^{2}+ax+bx-90. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,180 -2,90 -3,60 -4,45 -5,36 -6,30 -9,20 -10,18 -12,15
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je kladný, má kladné číslo vyšší absolutní hodnotu než záporné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -180 produktu.
-1+180=179 -2+90=88 -3+60=57 -4+45=41 -5+36=31 -6+30=24 -9+20=11 -10+18=8 -12+15=3
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-12 b=15
Řešením je dvojice se součtem 3.
\left(2x^{2}-12x\right)+\left(15x-90\right)
Zapište 2x^{2}+3x-90 jako: \left(2x^{2}-12x\right)+\left(15x-90\right).
2x\left(x-6\right)+15\left(x-6\right)
Koeficient 2x v prvním a 15 ve druhé skupině.
\left(x-6\right)\left(2x+15\right)
Vytkněte společný člen x-6 s využitím distributivnosti.
x=6 x=-\frac{15}{2}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte x-6=0 a 2x+15=0.
2x^{2}+3x-90=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-3±\sqrt{3^{2}-4\times 2\left(-90\right)}}{2\times 2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 2 za a, 3 za b a -90 za c.
x=\frac{-3±\sqrt{9-4\times 2\left(-90\right)}}{2\times 2}
Umocněte číslo 3 na druhou.
x=\frac{-3±\sqrt{9-8\left(-90\right)}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
x=\frac{-3±\sqrt{9+720}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem -90.
x=\frac{-3±\sqrt{729}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 9 do skupiny 720.
x=\frac{-3±27}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 729.
x=\frac{-3±27}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
x=\frac{24}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-3±27}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele -3 do skupiny 27.
x=6
Vydělte číslo 24 číslem 4.
x=-\frac{30}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-3±27}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 27 od čísla -3.
x=-\frac{15}{2}
Vykraťte zlomek \frac{-30}{4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x=6 x=-\frac{15}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
2x^{2}+3x-90=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
2x^{2}+3x-90-\left(-90\right)=-\left(-90\right)
Připočítejte 90 k oběma stranám rovnice.
2x^{2}+3x=-\left(-90\right)
Odečtením čísla -90 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
2x^{2}+3x=90
Odečtěte číslo -90 od čísla 0.
\frac{2x^{2}+3x}{2}=\frac{90}{2}
Vydělte obě strany hodnotou 2.
x^{2}+\frac{3}{2}x=\frac{90}{2}
Dělení číslem 2 ruší násobení číslem 2.
x^{2}+\frac{3}{2}x=45
Vydělte číslo 90 číslem 2.
x^{2}+\frac{3}{2}x+\left(\frac{3}{4}\right)^{2}=45+\left(\frac{3}{4}\right)^{2}
Vydělte \frac{3}{2}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{3}{4}. Potom přidejte čtvereček \frac{3}{4} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{3}{2}x+\frac{9}{16}=45+\frac{9}{16}
Umocněte zlomek \frac{3}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{3}{2}x+\frac{9}{16}=\frac{729}{16}
Přidejte uživatele 45 do skupiny \frac{9}{16}.
\left(x+\frac{3}{4}\right)^{2}=\frac{729}{16}
Činitel x^{2}+\frac{3}{2}x+\frac{9}{16}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{3}{4}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{729}{16}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{3}{4}=\frac{27}{4} x+\frac{3}{4}=-\frac{27}{4}
Proveďte zjednodušení.
x=6 x=-\frac{15}{2}
Odečtěte hodnotu \frac{3}{4} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}