Vyřešte pro: x
x=-1
x=2
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2x+4-2x^{2}=0
Odečtěte 2x^{2} od obou stran.
x+2-x^{2}=0
Vydělte obě strany hodnotou 2.
-x^{2}+x+2=0
Změňte uspořádání polynomu do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
a+b=1 ab=-2=-2
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako -x^{2}+ax+bx+2. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
a=2 b=-1
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je kladný, má kladné číslo vyšší absolutní hodnotu než záporné číslo. Jediná taková dvojice představuje systémové řešení.
\left(-x^{2}+2x\right)+\left(-x+2\right)
Zapište -x^{2}+x+2 jako: \left(-x^{2}+2x\right)+\left(-x+2\right).
-x\left(x-2\right)-\left(x-2\right)
Koeficient -x v prvním a -1 ve druhé skupině.
\left(x-2\right)\left(-x-1\right)
Vytkněte společný člen x-2 s využitím distributivnosti.
x=2 x=-1
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte x-2=0 a -x-1=0.
2x+4-2x^{2}=0
Odečtěte 2x^{2} od obou stran.
-2x^{2}+2x+4=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-2±\sqrt{2^{2}-4\left(-2\right)\times 4}}{2\left(-2\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -2 za a, 2 za b a 4 za c.
x=\frac{-2±\sqrt{4-4\left(-2\right)\times 4}}{2\left(-2\right)}
Umocněte číslo 2 na druhou.
x=\frac{-2±\sqrt{4+8\times 4}}{2\left(-2\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -2.
x=\frac{-2±\sqrt{4+32}}{2\left(-2\right)}
Vynásobte číslo 8 číslem 4.
x=\frac{-2±\sqrt{36}}{2\left(-2\right)}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 32.
x=\frac{-2±6}{2\left(-2\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 36.
x=\frac{-2±6}{-4}
Vynásobte číslo 2 číslem -2.
x=\frac{4}{-4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±6}{-4}, když ± je plus. Přidejte uživatele -2 do skupiny 6.
x=-1
Vydělte číslo 4 číslem -4.
x=-\frac{8}{-4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±6}{-4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 6 od čísla -2.
x=2
Vydělte číslo -8 číslem -4.
x=-1 x=2
Rovnice je teď vyřešená.
2x+4-2x^{2}=0
Odečtěte 2x^{2} od obou stran.
2x-2x^{2}=-4
Odečtěte 4 od obou stran. Po odečtení hodnoty od nuly dostaneme stejnou zápornou hodnotu.
-2x^{2}+2x=-4
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{-2x^{2}+2x}{-2}=-\frac{4}{-2}
Vydělte obě strany hodnotou -2.
x^{2}+\frac{2}{-2}x=-\frac{4}{-2}
Dělení číslem -2 ruší násobení číslem -2.
x^{2}-x=-\frac{4}{-2}
Vydělte číslo 2 číslem -2.
x^{2}-x=2
Vydělte číslo -4 číslem -2.
x^{2}-x+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}=2+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}
Vydělte -1, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{2}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-x+\frac{1}{4}=2+\frac{1}{4}
Umocněte zlomek -\frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-x+\frac{1}{4}=\frac{9}{4}
Přidejte uživatele 2 do skupiny \frac{1}{4}.
\left(x-\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{9}{4}
Činitel x^{2}-x+\frac{1}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{9}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{2}=\frac{3}{2} x-\frac{1}{2}=-\frac{3}{2}
Proveďte zjednodušení.
x=2 x=-1
Připočítejte \frac{1}{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}