Rozložit
\left(q-1\right)\left(2q-5\right)
Vyhodnotit
\left(q-1\right)\left(2q-5\right)
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=-7 ab=2\times 5=10
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako 2q^{2}+aq+bq+5. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,-10 -2,-5
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, mají obě hodnoty a i b záporné znaménko. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají 10 produktu.
-1-10=-11 -2-5=-7
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-5 b=-2
Řešením je dvojice se součtem -7.
\left(2q^{2}-5q\right)+\left(-2q+5\right)
Zapište 2q^{2}-7q+5 jako: \left(2q^{2}-5q\right)+\left(-2q+5\right).
q\left(2q-5\right)-\left(2q-5\right)
Koeficient q v prvním a -1 ve druhé skupině.
\left(2q-5\right)\left(q-1\right)
Vytkněte společný člen 2q-5 s využitím distributivnosti.
2q^{2}-7q+5=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
q=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{\left(-7\right)^{2}-4\times 2\times 5}}{2\times 2}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
q=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-4\times 2\times 5}}{2\times 2}
Umocněte číslo -7 na druhou.
q=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-8\times 5}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
q=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-40}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem 5.
q=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{9}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 49 do skupiny -40.
q=\frac{-\left(-7\right)±3}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 9.
q=\frac{7±3}{2\times 2}
Opakem -7 je 7.
q=\frac{7±3}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
q=\frac{10}{4}
Teď vyřešte rovnici q=\frac{7±3}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 7 do skupiny 3.
q=\frac{5}{2}
Vykraťte zlomek \frac{10}{4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
q=\frac{4}{4}
Teď vyřešte rovnici q=\frac{7±3}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 3 od čísla 7.
q=1
Vydělte číslo 4 číslem 4.
2q^{2}-7q+5=2\left(q-\frac{5}{2}\right)\left(q-1\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte \frac{5}{2} za x_{1} a 1 za x_{2}.
2q^{2}-7q+5=2\times \frac{2q-5}{2}\left(q-1\right)
Odečtěte zlomek \frac{5}{2} od zlomku q tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
2q^{2}-7q+5=\left(2q-5\right)\left(q-1\right)
Vykraťte 2, tj. největším společným dělitelem pro 2 a 2.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}