Vyřešte pro: p
p=\frac{\sqrt{14}}{2}-1\approx 0,870828693
p=-\frac{\sqrt{14}}{2}-1\approx -2,870828693
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2p^{2}+4p-5=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
p=\frac{-4±\sqrt{4^{2}-4\times 2\left(-5\right)}}{2\times 2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 2 za a, 4 za b a -5 za c.
p=\frac{-4±\sqrt{16-4\times 2\left(-5\right)}}{2\times 2}
Umocněte číslo 4 na druhou.
p=\frac{-4±\sqrt{16-8\left(-5\right)}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
p=\frac{-4±\sqrt{16+40}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem -5.
p=\frac{-4±\sqrt{56}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 16 do skupiny 40.
p=\frac{-4±2\sqrt{14}}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 56.
p=\frac{-4±2\sqrt{14}}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
p=\frac{2\sqrt{14}-4}{4}
Teď vyřešte rovnici p=\frac{-4±2\sqrt{14}}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele -4 do skupiny 2\sqrt{14}.
p=\frac{\sqrt{14}}{2}-1
Vydělte číslo -4+2\sqrt{14} číslem 4.
p=\frac{-2\sqrt{14}-4}{4}
Teď vyřešte rovnici p=\frac{-4±2\sqrt{14}}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{14} od čísla -4.
p=-\frac{\sqrt{14}}{2}-1
Vydělte číslo -4-2\sqrt{14} číslem 4.
p=\frac{\sqrt{14}}{2}-1 p=-\frac{\sqrt{14}}{2}-1
Rovnice je teď vyřešená.
2p^{2}+4p-5=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
2p^{2}+4p-5-\left(-5\right)=-\left(-5\right)
Připočítejte 5 k oběma stranám rovnice.
2p^{2}+4p=-\left(-5\right)
Odečtením čísla -5 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
2p^{2}+4p=5
Odečtěte číslo -5 od čísla 0.
\frac{2p^{2}+4p}{2}=\frac{5}{2}
Vydělte obě strany hodnotou 2.
p^{2}+\frac{4}{2}p=\frac{5}{2}
Dělení číslem 2 ruší násobení číslem 2.
p^{2}+2p=\frac{5}{2}
Vydělte číslo 4 číslem 2.
p^{2}+2p+1^{2}=\frac{5}{2}+1^{2}
Vydělte 2, koeficient x termínu 2 k získání 1. Potom přidejte čtvereček 1 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
p^{2}+2p+1=\frac{5}{2}+1
Umocněte číslo 1 na druhou.
p^{2}+2p+1=\frac{7}{2}
Přidejte uživatele \frac{5}{2} do skupiny 1.
\left(p+1\right)^{2}=\frac{7}{2}
Činitel p^{2}+2p+1. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(p+1\right)^{2}}=\sqrt{\frac{7}{2}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
p+1=\frac{\sqrt{14}}{2} p+1=-\frac{\sqrt{14}}{2}
Proveďte zjednodušení.
p=\frac{\sqrt{14}}{2}-1 p=-\frac{\sqrt{14}}{2}-1
Odečtěte hodnotu 1 od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}