Vyřešte pro: n
n=\frac{\sqrt{17}-3}{4}\approx 0,280776406
n=\frac{-\sqrt{17}-3}{4}\approx -1,780776406
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2n^{2}+3n=1
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
2n^{2}+3n-1=1-1
Odečtěte hodnotu 1 od obou stran rovnice.
2n^{2}+3n-1=0
Odečtením čísla 1 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
n=\frac{-3±\sqrt{3^{2}-4\times 2\left(-1\right)}}{2\times 2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 2 za a, 3 za b a -1 za c.
n=\frac{-3±\sqrt{9-4\times 2\left(-1\right)}}{2\times 2}
Umocněte číslo 3 na druhou.
n=\frac{-3±\sqrt{9-8\left(-1\right)}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
n=\frac{-3±\sqrt{9+8}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem -1.
n=\frac{-3±\sqrt{17}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 9 do skupiny 8.
n=\frac{-3±\sqrt{17}}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
n=\frac{\sqrt{17}-3}{4}
Teď vyřešte rovnici n=\frac{-3±\sqrt{17}}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele -3 do skupiny \sqrt{17}.
n=\frac{-\sqrt{17}-3}{4}
Teď vyřešte rovnici n=\frac{-3±\sqrt{17}}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{17} od čísla -3.
n=\frac{\sqrt{17}-3}{4} n=\frac{-\sqrt{17}-3}{4}
Rovnice je teď vyřešená.
2n^{2}+3n=1
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{2n^{2}+3n}{2}=\frac{1}{2}
Vydělte obě strany hodnotou 2.
n^{2}+\frac{3}{2}n=\frac{1}{2}
Dělení číslem 2 ruší násobení číslem 2.
n^{2}+\frac{3}{2}n+\left(\frac{3}{4}\right)^{2}=\frac{1}{2}+\left(\frac{3}{4}\right)^{2}
Vydělte \frac{3}{2}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{3}{4}. Potom přidejte čtvereček \frac{3}{4} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
n^{2}+\frac{3}{2}n+\frac{9}{16}=\frac{1}{2}+\frac{9}{16}
Umocněte zlomek \frac{3}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
n^{2}+\frac{3}{2}n+\frac{9}{16}=\frac{17}{16}
Připočítejte \frac{1}{2} ke \frac{9}{16} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(n+\frac{3}{4}\right)^{2}=\frac{17}{16}
Činitel n^{2}+\frac{3}{2}n+\frac{9}{16}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(n+\frac{3}{4}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{17}{16}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
n+\frac{3}{4}=\frac{\sqrt{17}}{4} n+\frac{3}{4}=-\frac{\sqrt{17}}{4}
Proveďte zjednodušení.
n=\frac{\sqrt{17}-3}{4} n=\frac{-\sqrt{17}-3}{4}
Odečtěte hodnotu \frac{3}{4} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}