Rozložit
2\left(k-10\right)\left(k+3\right)
Vyhodnotit
2\left(k-10\right)\left(k+3\right)
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2\left(k^{2}-7k-30\right)
Vytkněte 2 před závorku.
a+b=-7 ab=1\left(-30\right)=-30
Zvažte k^{2}-7k-30. Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako k^{2}+ak+bk-30. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-30 2,-15 3,-10 5,-6
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -30 produktu.
1-30=-29 2-15=-13 3-10=-7 5-6=-1
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-10 b=3
Řešením je dvojice se součtem -7.
\left(k^{2}-10k\right)+\left(3k-30\right)
Zapište k^{2}-7k-30 jako: \left(k^{2}-10k\right)+\left(3k-30\right).
k\left(k-10\right)+3\left(k-10\right)
Koeficient k v prvním a 3 ve druhé skupině.
\left(k-10\right)\left(k+3\right)
Vytkněte společný člen k-10 s využitím distributivnosti.
2\left(k-10\right)\left(k+3\right)
Přepište celý rozložený výraz.
2k^{2}-14k-60=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
k=\frac{-\left(-14\right)±\sqrt{\left(-14\right)^{2}-4\times 2\left(-60\right)}}{2\times 2}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
k=\frac{-\left(-14\right)±\sqrt{196-4\times 2\left(-60\right)}}{2\times 2}
Umocněte číslo -14 na druhou.
k=\frac{-\left(-14\right)±\sqrt{196-8\left(-60\right)}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
k=\frac{-\left(-14\right)±\sqrt{196+480}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem -60.
k=\frac{-\left(-14\right)±\sqrt{676}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 196 do skupiny 480.
k=\frac{-\left(-14\right)±26}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 676.
k=\frac{14±26}{2\times 2}
Opakem -14 je 14.
k=\frac{14±26}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
k=\frac{40}{4}
Teď vyřešte rovnici k=\frac{14±26}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 14 do skupiny 26.
k=10
Vydělte číslo 40 číslem 4.
k=-\frac{12}{4}
Teď vyřešte rovnici k=\frac{14±26}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 26 od čísla 14.
k=-3
Vydělte číslo -12 číslem 4.
2k^{2}-14k-60=2\left(k-10\right)\left(k-\left(-3\right)\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte 10 za x_{1} a -3 za x_{2}.
2k^{2}-14k-60=2\left(k-10\right)\left(k+3\right)
Zjednodušte všechny výrazy ve tvaru p-\left(-q\right) na p+q.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}