Vyřešte pro: a
a=-1
a = \frac{5}{2} = 2\frac{1}{2} = 2,5
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2a^{2}=3+3a+2
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 3 číslem 1+a.
2a^{2}=5+3a
Sečtením 3 a 2 získáte 5.
2a^{2}-5=3a
Odečtěte 5 od obou stran.
2a^{2}-5-3a=0
Odečtěte 3a od obou stran.
2a^{2}-3a-5=0
Změňte uspořádání polynomu do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
a+b=-3 ab=2\left(-5\right)=-10
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 2a^{2}+aa+ba-5. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-10 2,-5
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -10 produktu.
1-10=-9 2-5=-3
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-5 b=2
Řešením je dvojice se součtem -3.
\left(2a^{2}-5a\right)+\left(2a-5\right)
Zapište 2a^{2}-3a-5 jako: \left(2a^{2}-5a\right)+\left(2a-5\right).
a\left(2a-5\right)+2a-5
Vytkněte a z výrazu 2a^{2}-5a.
\left(2a-5\right)\left(a+1\right)
Vytkněte společný člen 2a-5 s využitím distributivnosti.
a=\frac{5}{2} a=-1
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte 2a-5=0 a a+1=0.
2a^{2}=3+3a+2
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 3 číslem 1+a.
2a^{2}=5+3a
Sečtením 3 a 2 získáte 5.
2a^{2}-5=3a
Odečtěte 5 od obou stran.
2a^{2}-5-3a=0
Odečtěte 3a od obou stran.
2a^{2}-3a-5=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
a=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{\left(-3\right)^{2}-4\times 2\left(-5\right)}}{2\times 2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 2 za a, -3 za b a -5 za c.
a=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9-4\times 2\left(-5\right)}}{2\times 2}
Umocněte číslo -3 na druhou.
a=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9-8\left(-5\right)}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
a=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9+40}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem -5.
a=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{49}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 9 do skupiny 40.
a=\frac{-\left(-3\right)±7}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 49.
a=\frac{3±7}{2\times 2}
Opakem -3 je 3.
a=\frac{3±7}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
a=\frac{10}{4}
Teď vyřešte rovnici a=\frac{3±7}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 3 do skupiny 7.
a=\frac{5}{2}
Vykraťte zlomek \frac{10}{4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
a=-\frac{4}{4}
Teď vyřešte rovnici a=\frac{3±7}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 7 od čísla 3.
a=-1
Vydělte číslo -4 číslem 4.
a=\frac{5}{2} a=-1
Rovnice je teď vyřešená.
2a^{2}=3+3a+2
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 3 číslem 1+a.
2a^{2}=5+3a
Sečtením 3 a 2 získáte 5.
2a^{2}-3a=5
Odečtěte 3a od obou stran.
\frac{2a^{2}-3a}{2}=\frac{5}{2}
Vydělte obě strany hodnotou 2.
a^{2}-\frac{3}{2}a=\frac{5}{2}
Dělení číslem 2 ruší násobení číslem 2.
a^{2}-\frac{3}{2}a+\left(-\frac{3}{4}\right)^{2}=\frac{5}{2}+\left(-\frac{3}{4}\right)^{2}
Vydělte -\frac{3}{2}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{3}{4}. Potom přidejte čtvereček -\frac{3}{4} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
a^{2}-\frac{3}{2}a+\frac{9}{16}=\frac{5}{2}+\frac{9}{16}
Umocněte zlomek -\frac{3}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
a^{2}-\frac{3}{2}a+\frac{9}{16}=\frac{49}{16}
Připočítejte \frac{5}{2} ke \frac{9}{16} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(a-\frac{3}{4}\right)^{2}=\frac{49}{16}
Činitel a^{2}-\frac{3}{2}a+\frac{9}{16}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(a-\frac{3}{4}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{49}{16}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
a-\frac{3}{4}=\frac{7}{4} a-\frac{3}{4}=-\frac{7}{4}
Proveďte zjednodušení.
a=\frac{5}{2} a=-1
Připočítejte \frac{3}{4} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}