Vyřešte pro: n
n = \frac{3}{2} = 1\frac{1}{2} = 1,5
n=0
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2n^{2}+2n=5n
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 2 číslem n^{2}+n.
2n^{2}+2n-5n=0
Odečtěte 5n od obou stran.
2n^{2}-3n=0
Sloučením 2n a -5n získáte -3n.
n\left(2n-3\right)=0
Vytkněte n před závorku.
n=0 n=\frac{3}{2}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte n=0 a 2n-3=0.
2n^{2}+2n=5n
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 2 číslem n^{2}+n.
2n^{2}+2n-5n=0
Odečtěte 5n od obou stran.
2n^{2}-3n=0
Sloučením 2n a -5n získáte -3n.
n=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{\left(-3\right)^{2}}}{2\times 2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 2 za a, -3 za b a 0 za c.
n=\frac{-\left(-3\right)±3}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla \left(-3\right)^{2}.
n=\frac{3±3}{2\times 2}
Opakem -3 je 3.
n=\frac{3±3}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
n=\frac{6}{4}
Teď vyřešte rovnici n=\frac{3±3}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 3 do skupiny 3.
n=\frac{3}{2}
Vykraťte zlomek \frac{6}{4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
n=\frac{0}{4}
Teď vyřešte rovnici n=\frac{3±3}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 3 od čísla 3.
n=0
Vydělte číslo 0 číslem 4.
n=\frac{3}{2} n=0
Rovnice je teď vyřešená.
2n^{2}+2n=5n
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 2 číslem n^{2}+n.
2n^{2}+2n-5n=0
Odečtěte 5n od obou stran.
2n^{2}-3n=0
Sloučením 2n a -5n získáte -3n.
\frac{2n^{2}-3n}{2}=\frac{0}{2}
Vydělte obě strany hodnotou 2.
n^{2}-\frac{3}{2}n=\frac{0}{2}
Dělení číslem 2 ruší násobení číslem 2.
n^{2}-\frac{3}{2}n=0
Vydělte číslo 0 číslem 2.
n^{2}-\frac{3}{2}n+\left(-\frac{3}{4}\right)^{2}=\left(-\frac{3}{4}\right)^{2}
Vydělte -\frac{3}{2}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{3}{4}. Potom přidejte čtvereček -\frac{3}{4} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
n^{2}-\frac{3}{2}n+\frac{9}{16}=\frac{9}{16}
Umocněte zlomek -\frac{3}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
\left(n-\frac{3}{4}\right)^{2}=\frac{9}{16}
Činitel n^{2}-\frac{3}{2}n+\frac{9}{16}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(n-\frac{3}{4}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{9}{16}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
n-\frac{3}{4}=\frac{3}{4} n-\frac{3}{4}=-\frac{3}{4}
Proveďte zjednodušení.
n=\frac{3}{2} n=0
Připočítejte \frac{3}{4} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}