Rozložit
\left(x-5\right)\left(2x+3\right)
Vyhodnotit
\left(x-5\right)\left(2x+3\right)
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=-7 ab=2\left(-15\right)=-30
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako 2x^{2}+ax+bx-15. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-30 2,-15 3,-10 5,-6
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -30 produktu.
1-30=-29 2-15=-13 3-10=-7 5-6=-1
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-10 b=3
Řešením je dvojice se součtem -7.
\left(2x^{2}-10x\right)+\left(3x-15\right)
Zapište 2x^{2}-7x-15 jako: \left(2x^{2}-10x\right)+\left(3x-15\right).
2x\left(x-5\right)+3\left(x-5\right)
Koeficient 2x v prvním a 3 ve druhé skupině.
\left(x-5\right)\left(2x+3\right)
Vytkněte společný člen x-5 s využitím distributivnosti.
2x^{2}-7x-15=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{\left(-7\right)^{2}-4\times 2\left(-15\right)}}{2\times 2}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-4\times 2\left(-15\right)}}{2\times 2}
Umocněte číslo -7 na druhou.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-8\left(-15\right)}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49+120}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem -15.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{169}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 49 do skupiny 120.
x=\frac{-\left(-7\right)±13}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 169.
x=\frac{7±13}{2\times 2}
Opakem -7 je 7.
x=\frac{7±13}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
x=\frac{20}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{7±13}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 7 do skupiny 13.
x=5
Vydělte číslo 20 číslem 4.
x=-\frac{6}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{7±13}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 13 od čísla 7.
x=-\frac{3}{2}
Vykraťte zlomek \frac{-6}{4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
2x^{2}-7x-15=2\left(x-5\right)\left(x-\left(-\frac{3}{2}\right)\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte 5 za x_{1} a -\frac{3}{2} za x_{2}.
2x^{2}-7x-15=2\left(x-5\right)\left(x+\frac{3}{2}\right)
Zjednodušte všechny výrazy ve tvaru p-\left(-q\right) na p+q.
2x^{2}-7x-15=2\left(x-5\right)\times \frac{2x+3}{2}
Připočítejte \frac{3}{2} ke x zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
2x^{2}-7x-15=\left(x-5\right)\left(2x+3\right)
Vykraťte 2, tj. největším společným dělitelem pro 2 a 2.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}