Vyřešte pro: x
x = -\frac{9}{2} = -4\frac{1}{2} = -4,5
x=4
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2x^{2}+x-6-30=0
Odečtěte 30 od obou stran.
2x^{2}+x-36=0
Odečtěte 30 od -6 a dostanete -36.
a+b=1 ab=2\left(-36\right)=-72
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 2x^{2}+ax+bx-36. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,72 -2,36 -3,24 -4,18 -6,12 -8,9
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je kladný, má kladné číslo vyšší absolutní hodnotu než záporné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -72 produktu.
-1+72=71 -2+36=34 -3+24=21 -4+18=14 -6+12=6 -8+9=1
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-8 b=9
Řešením je dvojice se součtem 1.
\left(2x^{2}-8x\right)+\left(9x-36\right)
Zapište 2x^{2}+x-36 jako: \left(2x^{2}-8x\right)+\left(9x-36\right).
2x\left(x-4\right)+9\left(x-4\right)
Koeficient 2x v prvním a 9 ve druhé skupině.
\left(x-4\right)\left(2x+9\right)
Vytkněte společný člen x-4 s využitím distributivnosti.
x=4 x=-\frac{9}{2}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte x-4=0 a 2x+9=0.
2x^{2}+x-6=30
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
2x^{2}+x-6-30=30-30
Odečtěte hodnotu 30 od obou stran rovnice.
2x^{2}+x-6-30=0
Odečtením čísla 30 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
2x^{2}+x-36=0
Odečtěte číslo 30 od čísla -6.
x=\frac{-1±\sqrt{1^{2}-4\times 2\left(-36\right)}}{2\times 2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 2 za a, 1 za b a -36 za c.
x=\frac{-1±\sqrt{1-4\times 2\left(-36\right)}}{2\times 2}
Umocněte číslo 1 na druhou.
x=\frac{-1±\sqrt{1-8\left(-36\right)}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
x=\frac{-1±\sqrt{1+288}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem -36.
x=\frac{-1±\sqrt{289}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 288.
x=\frac{-1±17}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 289.
x=\frac{-1±17}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
x=\frac{16}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-1±17}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele -1 do skupiny 17.
x=4
Vydělte číslo 16 číslem 4.
x=-\frac{18}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-1±17}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 17 od čísla -1.
x=-\frac{9}{2}
Vykraťte zlomek \frac{-18}{4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x=4 x=-\frac{9}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
2x^{2}+x-6=30
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
2x^{2}+x-6-\left(-6\right)=30-\left(-6\right)
Připočítejte 6 k oběma stranám rovnice.
2x^{2}+x=30-\left(-6\right)
Odečtením čísla -6 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
2x^{2}+x=36
Odečtěte číslo -6 od čísla 30.
\frac{2x^{2}+x}{2}=\frac{36}{2}
Vydělte obě strany hodnotou 2.
x^{2}+\frac{1}{2}x=\frac{36}{2}
Dělení číslem 2 ruší násobení číslem 2.
x^{2}+\frac{1}{2}x=18
Vydělte číslo 36 číslem 2.
x^{2}+\frac{1}{2}x+\left(\frac{1}{4}\right)^{2}=18+\left(\frac{1}{4}\right)^{2}
Vydělte \frac{1}{2}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{1}{4}. Potom přidejte čtvereček \frac{1}{4} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}=18+\frac{1}{16}
Umocněte zlomek \frac{1}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}=\frac{289}{16}
Přidejte uživatele 18 do skupiny \frac{1}{16}.
\left(x+\frac{1}{4}\right)^{2}=\frac{289}{16}
Činitel x^{2}+\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{1}{4}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{289}{16}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{1}{4}=\frac{17}{4} x+\frac{1}{4}=-\frac{17}{4}
Proveďte zjednodušení.
x=4 x=-\frac{9}{2}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{4} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}