Vyřešte pro: x
x=-2
x = \frac{3}{2} = 1\frac{1}{2} = 1,5
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2x^{2}+x-6=0
Odečtěte 6 od obou stran.
a+b=1 ab=2\left(-6\right)=-12
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 2x^{2}+ax+bx-6. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,12 -2,6 -3,4
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je kladný, má kladné číslo vyšší absolutní hodnotu než záporné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -12 produktu.
-1+12=11 -2+6=4 -3+4=1
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-3 b=4
Řešením je dvojice se součtem 1.
\left(2x^{2}-3x\right)+\left(4x-6\right)
Zapište 2x^{2}+x-6 jako: \left(2x^{2}-3x\right)+\left(4x-6\right).
x\left(2x-3\right)+2\left(2x-3\right)
Koeficient x v prvním a 2 ve druhé skupině.
\left(2x-3\right)\left(x+2\right)
Vytkněte společný člen 2x-3 s využitím distributivnosti.
x=\frac{3}{2} x=-2
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte 2x-3=0 a x+2=0.
2x^{2}+x=6
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
2x^{2}+x-6=6-6
Odečtěte hodnotu 6 od obou stran rovnice.
2x^{2}+x-6=0
Odečtením čísla 6 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x=\frac{-1±\sqrt{1^{2}-4\times 2\left(-6\right)}}{2\times 2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 2 za a, 1 za b a -6 za c.
x=\frac{-1±\sqrt{1-4\times 2\left(-6\right)}}{2\times 2}
Umocněte číslo 1 na druhou.
x=\frac{-1±\sqrt{1-8\left(-6\right)}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
x=\frac{-1±\sqrt{1+48}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem -6.
x=\frac{-1±\sqrt{49}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 48.
x=\frac{-1±7}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 49.
x=\frac{-1±7}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
x=\frac{6}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-1±7}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele -1 do skupiny 7.
x=\frac{3}{2}
Vykraťte zlomek \frac{6}{4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x=-\frac{8}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-1±7}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 7 od čísla -1.
x=-2
Vydělte číslo -8 číslem 4.
x=\frac{3}{2} x=-2
Rovnice je teď vyřešená.
2x^{2}+x=6
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{2x^{2}+x}{2}=\frac{6}{2}
Vydělte obě strany hodnotou 2.
x^{2}+\frac{1}{2}x=\frac{6}{2}
Dělení číslem 2 ruší násobení číslem 2.
x^{2}+\frac{1}{2}x=3
Vydělte číslo 6 číslem 2.
x^{2}+\frac{1}{2}x+\left(\frac{1}{4}\right)^{2}=3+\left(\frac{1}{4}\right)^{2}
Vydělte \frac{1}{2}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{1}{4}. Potom přidejte čtvereček \frac{1}{4} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}=3+\frac{1}{16}
Umocněte zlomek \frac{1}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}=\frac{49}{16}
Přidejte uživatele 3 do skupiny \frac{1}{16}.
\left(x+\frac{1}{4}\right)^{2}=\frac{49}{16}
Činitel x^{2}+\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{1}{4}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{49}{16}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{1}{4}=\frac{7}{4} x+\frac{1}{4}=-\frac{7}{4}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{3}{2} x=-2
Odečtěte hodnotu \frac{1}{4} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}