Rozložit
16\left(m-1\right)^{2}
Vyhodnotit
16\left(m-1\right)^{2}
Sdílet
Zkopírováno do schránky
16\left(m^{2}-2m+1\right)
Vytkněte 16 před závorku.
\left(m-1\right)^{2}
Zvažte m^{2}-2m+1. Použijte dokonalý čtvercový vzorec, a^{2}-2ab+b^{2}=\left(a-b\right)^{2}, kde a=m a b=1.
16\left(m-1\right)^{2}
Přepište celý rozložený výraz.
factor(16m^{2}-32m+16)
Tento trojčlen má tvar druhé mocniny trojčlenu, který může být vynásobený společným činitelem. Druhé mocniny trojčlenů je možné rozložit nalezením druhých odmocnin vedoucího a koncového členu.
gcf(16,-32,16)=16
Najděte největšího společného dělitele koeficientů.
16\left(m^{2}-2m+1\right)
Vytkněte 16 před závorku.
16\left(m-1\right)^{2}
Druhá mocnina trojčlenu je druhá mocnina dvojčlenu, který je součtem nebo rozdílem druhých odmocnin vedoucího a koncového členu, přičemž znaménko se určuje podle znaménka středního členu druhé mocniny trojčlenu.
16m^{2}-32m+16=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
m=\frac{-\left(-32\right)±\sqrt{\left(-32\right)^{2}-4\times 16\times 16}}{2\times 16}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
m=\frac{-\left(-32\right)±\sqrt{1024-4\times 16\times 16}}{2\times 16}
Umocněte číslo -32 na druhou.
m=\frac{-\left(-32\right)±\sqrt{1024-64\times 16}}{2\times 16}
Vynásobte číslo -4 číslem 16.
m=\frac{-\left(-32\right)±\sqrt{1024-1024}}{2\times 16}
Vynásobte číslo -64 číslem 16.
m=\frac{-\left(-32\right)±\sqrt{0}}{2\times 16}
Přidejte uživatele 1024 do skupiny -1024.
m=\frac{-\left(-32\right)±0}{2\times 16}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 0.
m=\frac{32±0}{2\times 16}
Opakem -32 je 32.
m=\frac{32±0}{32}
Vynásobte číslo 2 číslem 16.
16m^{2}-32m+16=16\left(m-1\right)\left(m-1\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte 1 za x_{1} a 1 za x_{2}.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}