Vyřešte pro: x
x=\frac{\sqrt{69}}{10}-\frac{3}{2}\approx -0,669337614
x=-\frac{\sqrt{69}}{10}-\frac{3}{2}\approx -2,330662386
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
1500+1500\left(1+x\right)+1500\left(1+x\right)^{2}=2160
Vynásobením 1+x a 1+x získáte \left(1+x\right)^{2}.
1500+1500+1500x+1500\left(1+x\right)^{2}=2160
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 1500 číslem 1+x.
3000+1500x+1500\left(1+x\right)^{2}=2160
Sečtením 1500 a 1500 získáte 3000.
3000+1500x+1500\left(1+2x+x^{2}\right)=2160
Rozviňte výraz \left(1+x\right)^{2} podle binomické věty \left(a+b\right)^{2}=a^{2}+2ab+b^{2}.
3000+1500x+1500+3000x+1500x^{2}=2160
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 1500 číslem 1+2x+x^{2}.
4500+1500x+3000x+1500x^{2}=2160
Sečtením 3000 a 1500 získáte 4500.
4500+4500x+1500x^{2}=2160
Sloučením 1500x a 3000x získáte 4500x.
4500+4500x+1500x^{2}-2160=0
Odečtěte 2160 od obou stran.
2340+4500x+1500x^{2}=0
Odečtěte 2160 od 4500 a dostanete 2340.
1500x^{2}+4500x+2340=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-4500±\sqrt{4500^{2}-4\times 1500\times 2340}}{2\times 1500}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1500 za a, 4500 za b a 2340 za c.
x=\frac{-4500±\sqrt{20250000-4\times 1500\times 2340}}{2\times 1500}
Umocněte číslo 4500 na druhou.
x=\frac{-4500±\sqrt{20250000-6000\times 2340}}{2\times 1500}
Vynásobte číslo -4 číslem 1500.
x=\frac{-4500±\sqrt{20250000-14040000}}{2\times 1500}
Vynásobte číslo -6000 číslem 2340.
x=\frac{-4500±\sqrt{6210000}}{2\times 1500}
Přidejte uživatele 20250000 do skupiny -14040000.
x=\frac{-4500±300\sqrt{69}}{2\times 1500}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 6210000.
x=\frac{-4500±300\sqrt{69}}{3000}
Vynásobte číslo 2 číslem 1500.
x=\frac{300\sqrt{69}-4500}{3000}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-4500±300\sqrt{69}}{3000}, když ± je plus. Přidejte uživatele -4500 do skupiny 300\sqrt{69}.
x=\frac{\sqrt{69}}{10}-\frac{3}{2}
Vydělte číslo -4500+300\sqrt{69} číslem 3000.
x=\frac{-300\sqrt{69}-4500}{3000}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-4500±300\sqrt{69}}{3000}, když ± je minus. Odečtěte číslo 300\sqrt{69} od čísla -4500.
x=-\frac{\sqrt{69}}{10}-\frac{3}{2}
Vydělte číslo -4500-300\sqrt{69} číslem 3000.
x=\frac{\sqrt{69}}{10}-\frac{3}{2} x=-\frac{\sqrt{69}}{10}-\frac{3}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
1500+1500\left(1+x\right)+1500\left(1+x\right)^{2}=2160
Vynásobením 1+x a 1+x získáte \left(1+x\right)^{2}.
1500+1500+1500x+1500\left(1+x\right)^{2}=2160
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 1500 číslem 1+x.
3000+1500x+1500\left(1+x\right)^{2}=2160
Sečtením 1500 a 1500 získáte 3000.
3000+1500x+1500\left(1+2x+x^{2}\right)=2160
Rozviňte výraz \left(1+x\right)^{2} podle binomické věty \left(a+b\right)^{2}=a^{2}+2ab+b^{2}.
3000+1500x+1500+3000x+1500x^{2}=2160
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 1500 číslem 1+2x+x^{2}.
4500+1500x+3000x+1500x^{2}=2160
Sečtením 3000 a 1500 získáte 4500.
4500+4500x+1500x^{2}=2160
Sloučením 1500x a 3000x získáte 4500x.
4500x+1500x^{2}=2160-4500
Odečtěte 4500 od obou stran.
4500x+1500x^{2}=-2340
Odečtěte 4500 od 2160 a dostanete -2340.
1500x^{2}+4500x=-2340
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{1500x^{2}+4500x}{1500}=-\frac{2340}{1500}
Vydělte obě strany hodnotou 1500.
x^{2}+\frac{4500}{1500}x=-\frac{2340}{1500}
Dělení číslem 1500 ruší násobení číslem 1500.
x^{2}+3x=-\frac{2340}{1500}
Vydělte číslo 4500 číslem 1500.
x^{2}+3x=-\frac{39}{25}
Vykraťte zlomek \frac{-2340}{1500} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 60.
x^{2}+3x+\left(\frac{3}{2}\right)^{2}=-\frac{39}{25}+\left(\frac{3}{2}\right)^{2}
Vydělte 3, koeficient x termínu 2 k získání \frac{3}{2}. Potom přidejte čtvereček \frac{3}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+3x+\frac{9}{4}=-\frac{39}{25}+\frac{9}{4}
Umocněte zlomek \frac{3}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+3x+\frac{9}{4}=\frac{69}{100}
Připočítejte -\frac{39}{25} ke \frac{9}{4} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{3}{2}\right)^{2}=\frac{69}{100}
Činitel x^{2}+3x+\frac{9}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{3}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{69}{100}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{3}{2}=\frac{\sqrt{69}}{10} x+\frac{3}{2}=-\frac{\sqrt{69}}{10}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{69}}{10}-\frac{3}{2} x=-\frac{\sqrt{69}}{10}-\frac{3}{2}
Odečtěte hodnotu \frac{3}{2} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}