Vyřešte pro: x
x=-\frac{4}{5}=-0,8
x=\frac{1}{3}\approx 0,333333333
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
15x^{2}+7x-4=0
Odečtěte 4 od obou stran.
a+b=7 ab=15\left(-4\right)=-60
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 15x^{2}+ax+bx-4. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,60 -2,30 -3,20 -4,15 -5,12 -6,10
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je kladný, má kladné číslo vyšší absolutní hodnotu než záporné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -60 produktu.
-1+60=59 -2+30=28 -3+20=17 -4+15=11 -5+12=7 -6+10=4
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-5 b=12
Řešením je dvojice se součtem 7.
\left(15x^{2}-5x\right)+\left(12x-4\right)
Zapište 15x^{2}+7x-4 jako: \left(15x^{2}-5x\right)+\left(12x-4\right).
5x\left(3x-1\right)+4\left(3x-1\right)
Koeficient 5x v prvním a 4 ve druhé skupině.
\left(3x-1\right)\left(5x+4\right)
Vytkněte společný člen 3x-1 s využitím distributivnosti.
x=\frac{1}{3} x=-\frac{4}{5}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte 3x-1=0 a 5x+4=0.
15x^{2}+7x=4
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
15x^{2}+7x-4=4-4
Odečtěte hodnotu 4 od obou stran rovnice.
15x^{2}+7x-4=0
Odečtením čísla 4 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x=\frac{-7±\sqrt{7^{2}-4\times 15\left(-4\right)}}{2\times 15}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 15 za a, 7 za b a -4 za c.
x=\frac{-7±\sqrt{49-4\times 15\left(-4\right)}}{2\times 15}
Umocněte číslo 7 na druhou.
x=\frac{-7±\sqrt{49-60\left(-4\right)}}{2\times 15}
Vynásobte číslo -4 číslem 15.
x=\frac{-7±\sqrt{49+240}}{2\times 15}
Vynásobte číslo -60 číslem -4.
x=\frac{-7±\sqrt{289}}{2\times 15}
Přidejte uživatele 49 do skupiny 240.
x=\frac{-7±17}{2\times 15}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 289.
x=\frac{-7±17}{30}
Vynásobte číslo 2 číslem 15.
x=\frac{10}{30}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-7±17}{30}, když ± je plus. Přidejte uživatele -7 do skupiny 17.
x=\frac{1}{3}
Vykraťte zlomek \frac{10}{30} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 10.
x=-\frac{24}{30}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-7±17}{30}, když ± je minus. Odečtěte číslo 17 od čísla -7.
x=-\frac{4}{5}
Vykraťte zlomek \frac{-24}{30} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 6.
x=\frac{1}{3} x=-\frac{4}{5}
Rovnice je teď vyřešená.
15x^{2}+7x=4
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{15x^{2}+7x}{15}=\frac{4}{15}
Vydělte obě strany hodnotou 15.
x^{2}+\frac{7}{15}x=\frac{4}{15}
Dělení číslem 15 ruší násobení číslem 15.
x^{2}+\frac{7}{15}x+\left(\frac{7}{30}\right)^{2}=\frac{4}{15}+\left(\frac{7}{30}\right)^{2}
Vydělte \frac{7}{15}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{7}{30}. Potom přidejte čtvereček \frac{7}{30} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{7}{15}x+\frac{49}{900}=\frac{4}{15}+\frac{49}{900}
Umocněte zlomek \frac{7}{30} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{7}{15}x+\frac{49}{900}=\frac{289}{900}
Připočítejte \frac{4}{15} ke \frac{49}{900} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{7}{30}\right)^{2}=\frac{289}{900}
Činitel x^{2}+\frac{7}{15}x+\frac{49}{900}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{7}{30}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{289}{900}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{7}{30}=\frac{17}{30} x+\frac{7}{30}=-\frac{17}{30}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{1}{3} x=-\frac{4}{5}
Odečtěte hodnotu \frac{7}{30} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}