Vyřešte pro: x (complex solution)
x=\frac{\sqrt{47}i}{20}+\frac{1}{4}\approx 0,25+0,34278273i
x=-\frac{\sqrt{47}i}{20}+\frac{1}{4}\approx 0,25-0,34278273i
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
100x^{2}-50x+18=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-50\right)±\sqrt{\left(-50\right)^{2}-4\times 100\times 18}}{2\times 100}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 100 za a, -50 za b a 18 za c.
x=\frac{-\left(-50\right)±\sqrt{2500-4\times 100\times 18}}{2\times 100}
Umocněte číslo -50 na druhou.
x=\frac{-\left(-50\right)±\sqrt{2500-400\times 18}}{2\times 100}
Vynásobte číslo -4 číslem 100.
x=\frac{-\left(-50\right)±\sqrt{2500-7200}}{2\times 100}
Vynásobte číslo -400 číslem 18.
x=\frac{-\left(-50\right)±\sqrt{-4700}}{2\times 100}
Přidejte uživatele 2500 do skupiny -7200.
x=\frac{-\left(-50\right)±10\sqrt{47}i}{2\times 100}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla -4700.
x=\frac{50±10\sqrt{47}i}{2\times 100}
Opakem -50 je 50.
x=\frac{50±10\sqrt{47}i}{200}
Vynásobte číslo 2 číslem 100.
x=\frac{50+10\sqrt{47}i}{200}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{50±10\sqrt{47}i}{200}, když ± je plus. Přidejte uživatele 50 do skupiny 10i\sqrt{47}.
x=\frac{\sqrt{47}i}{20}+\frac{1}{4}
Vydělte číslo 50+10i\sqrt{47} číslem 200.
x=\frac{-10\sqrt{47}i+50}{200}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{50±10\sqrt{47}i}{200}, když ± je minus. Odečtěte číslo 10i\sqrt{47} od čísla 50.
x=-\frac{\sqrt{47}i}{20}+\frac{1}{4}
Vydělte číslo 50-10i\sqrt{47} číslem 200.
x=\frac{\sqrt{47}i}{20}+\frac{1}{4} x=-\frac{\sqrt{47}i}{20}+\frac{1}{4}
Rovnice je teď vyřešená.
100x^{2}-50x+18=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
100x^{2}-50x+18-18=-18
Odečtěte hodnotu 18 od obou stran rovnice.
100x^{2}-50x=-18
Odečtením čísla 18 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{100x^{2}-50x}{100}=-\frac{18}{100}
Vydělte obě strany hodnotou 100.
x^{2}+\left(-\frac{50}{100}\right)x=-\frac{18}{100}
Dělení číslem 100 ruší násobení číslem 100.
x^{2}-\frac{1}{2}x=-\frac{18}{100}
Vykraťte zlomek \frac{-50}{100} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 50.
x^{2}-\frac{1}{2}x=-\frac{9}{50}
Vykraťte zlomek \frac{-18}{100} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x^{2}-\frac{1}{2}x+\left(-\frac{1}{4}\right)^{2}=-\frac{9}{50}+\left(-\frac{1}{4}\right)^{2}
Vydělte -\frac{1}{2}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{4}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{4} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}=-\frac{9}{50}+\frac{1}{16}
Umocněte zlomek -\frac{1}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}=-\frac{47}{400}
Připočítejte -\frac{9}{50} ke \frac{1}{16} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{1}{4}\right)^{2}=-\frac{47}{400}
Činitel x^{2}-\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{4}\right)^{2}}=\sqrt{-\frac{47}{400}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{4}=\frac{\sqrt{47}i}{20} x-\frac{1}{4}=-\frac{\sqrt{47}i}{20}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{47}i}{20}+\frac{1}{4} x=-\frac{\sqrt{47}i}{20}+\frac{1}{4}
Připočítejte \frac{1}{4} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}