Vyřešte pro: x
x = \frac{3 \sqrt{139} - 1}{10} \approx 3,436947837
x=\frac{-3\sqrt{139}-1}{10}\approx -3,636947837
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
10x^{2}+2x-25=100
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
10x^{2}+2x-25-100=100-100
Odečtěte hodnotu 100 od obou stran rovnice.
10x^{2}+2x-25-100=0
Odečtením čísla 100 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
10x^{2}+2x-125=0
Odečtěte číslo 100 od čísla -25.
x=\frac{-2±\sqrt{2^{2}-4\times 10\left(-125\right)}}{2\times 10}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 10 za a, 2 za b a -125 za c.
x=\frac{-2±\sqrt{4-4\times 10\left(-125\right)}}{2\times 10}
Umocněte číslo 2 na druhou.
x=\frac{-2±\sqrt{4-40\left(-125\right)}}{2\times 10}
Vynásobte číslo -4 číslem 10.
x=\frac{-2±\sqrt{4+5000}}{2\times 10}
Vynásobte číslo -40 číslem -125.
x=\frac{-2±\sqrt{5004}}{2\times 10}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 5000.
x=\frac{-2±6\sqrt{139}}{2\times 10}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 5004.
x=\frac{-2±6\sqrt{139}}{20}
Vynásobte číslo 2 číslem 10.
x=\frac{6\sqrt{139}-2}{20}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±6\sqrt{139}}{20}, když ± je plus. Přidejte uživatele -2 do skupiny 6\sqrt{139}.
x=\frac{3\sqrt{139}-1}{10}
Vydělte číslo -2+6\sqrt{139} číslem 20.
x=\frac{-6\sqrt{139}-2}{20}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±6\sqrt{139}}{20}, když ± je minus. Odečtěte číslo 6\sqrt{139} od čísla -2.
x=\frac{-3\sqrt{139}-1}{10}
Vydělte číslo -2-6\sqrt{139} číslem 20.
x=\frac{3\sqrt{139}-1}{10} x=\frac{-3\sqrt{139}-1}{10}
Rovnice je teď vyřešená.
10x^{2}+2x-25=100
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
10x^{2}+2x-25-\left(-25\right)=100-\left(-25\right)
Připočítejte 25 k oběma stranám rovnice.
10x^{2}+2x=100-\left(-25\right)
Odečtením čísla -25 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
10x^{2}+2x=125
Odečtěte číslo -25 od čísla 100.
\frac{10x^{2}+2x}{10}=\frac{125}{10}
Vydělte obě strany hodnotou 10.
x^{2}+\frac{2}{10}x=\frac{125}{10}
Dělení číslem 10 ruší násobení číslem 10.
x^{2}+\frac{1}{5}x=\frac{125}{10}
Vykraťte zlomek \frac{2}{10} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x^{2}+\frac{1}{5}x=\frac{25}{2}
Vykraťte zlomek \frac{125}{10} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 5.
x^{2}+\frac{1}{5}x+\left(\frac{1}{10}\right)^{2}=\frac{25}{2}+\left(\frac{1}{10}\right)^{2}
Vydělte \frac{1}{5}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{1}{10}. Potom přidejte čtvereček \frac{1}{10} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{1}{5}x+\frac{1}{100}=\frac{25}{2}+\frac{1}{100}
Umocněte zlomek \frac{1}{10} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{1}{5}x+\frac{1}{100}=\frac{1251}{100}
Připočítejte \frac{25}{2} ke \frac{1}{100} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{1}{10}\right)^{2}=\frac{1251}{100}
Činitel x^{2}+\frac{1}{5}x+\frac{1}{100}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{1}{10}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{1251}{100}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{1}{10}=\frac{3\sqrt{139}}{10} x+\frac{1}{10}=-\frac{3\sqrt{139}}{10}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{3\sqrt{139}-1}{10} x=\frac{-3\sqrt{139}-1}{10}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{10} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}