Vyřešte pro: x
x=\frac{\sqrt{21}}{6}+\frac{1}{2}\approx 1,263762616
x=-\frac{\sqrt{21}}{6}+\frac{1}{2}\approx -0,263762616
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
1+3x-3x^{2}=0
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 3x číslem 1-x.
-3x^{2}+3x+1=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-3±\sqrt{3^{2}-4\left(-3\right)}}{2\left(-3\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -3 za a, 3 za b a 1 za c.
x=\frac{-3±\sqrt{9-4\left(-3\right)}}{2\left(-3\right)}
Umocněte číslo 3 na druhou.
x=\frac{-3±\sqrt{9+12}}{2\left(-3\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -3.
x=\frac{-3±\sqrt{21}}{2\left(-3\right)}
Přidejte uživatele 9 do skupiny 12.
x=\frac{-3±\sqrt{21}}{-6}
Vynásobte číslo 2 číslem -3.
x=\frac{\sqrt{21}-3}{-6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-3±\sqrt{21}}{-6}, když ± je plus. Přidejte uživatele -3 do skupiny \sqrt{21}.
x=-\frac{\sqrt{21}}{6}+\frac{1}{2}
Vydělte číslo -3+\sqrt{21} číslem -6.
x=\frac{-\sqrt{21}-3}{-6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-3±\sqrt{21}}{-6}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{21} od čísla -3.
x=\frac{\sqrt{21}}{6}+\frac{1}{2}
Vydělte číslo -3-\sqrt{21} číslem -6.
x=-\frac{\sqrt{21}}{6}+\frac{1}{2} x=\frac{\sqrt{21}}{6}+\frac{1}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
1+3x-3x^{2}=0
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 3x číslem 1-x.
3x-3x^{2}=-1
Odečtěte 1 od obou stran. Po odečtení hodnoty od nuly dostaneme stejnou zápornou hodnotu.
-3x^{2}+3x=-1
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{-3x^{2}+3x}{-3}=-\frac{1}{-3}
Vydělte obě strany hodnotou -3.
x^{2}+\frac{3}{-3}x=-\frac{1}{-3}
Dělení číslem -3 ruší násobení číslem -3.
x^{2}-x=-\frac{1}{-3}
Vydělte číslo 3 číslem -3.
x^{2}-x=\frac{1}{3}
Vydělte číslo -1 číslem -3.
x^{2}-x+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{1}{3}+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}
Vydělte -1, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{2}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-x+\frac{1}{4}=\frac{1}{3}+\frac{1}{4}
Umocněte zlomek -\frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-x+\frac{1}{4}=\frac{7}{12}
Připočítejte \frac{1}{3} ke \frac{1}{4} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{7}{12}
Činitel x^{2}-x+\frac{1}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{7}{12}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{2}=\frac{\sqrt{21}}{6} x-\frac{1}{2}=-\frac{\sqrt{21}}{6}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{21}}{6}+\frac{1}{2} x=-\frac{\sqrt{21}}{6}+\frac{1}{2}
Připočítejte \frac{1}{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}