Rozložit
\left(z-1\right)^{2}
Vyhodnotit
\left(z-1\right)^{2}
Sdílet
Zkopírováno do schránky
z^{2}-2z+1
Změňte uspořádání polynomu do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
a+b=-2 ab=1\times 1=1
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako z^{2}+az+bz+1. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
a=-1 b=-1
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, mají obě hodnoty a i b záporné znaménko. Jediná taková dvojice představuje systémové řešení.
\left(z^{2}-z\right)+\left(-z+1\right)
Zapište z^{2}-2z+1 jako: \left(z^{2}-z\right)+\left(-z+1\right).
z\left(z-1\right)-\left(z-1\right)
Koeficient z v prvním a -1 ve druhé skupině.
\left(z-1\right)\left(z-1\right)
Vytkněte společný člen z-1 s využitím distributivnosti.
\left(z-1\right)^{2}
Zapište rovnici jako druhou mocninu dvojčlenu.
factor(z^{2}-2z+1)
Tento trojčlen má tvar druhé mocniny trojčlenu, který může být vynásobený společným činitelem. Druhé mocniny trojčlenů je možné rozložit nalezením druhých odmocnin vedoucího a koncového členu.
\left(z-1\right)^{2}
Druhá mocnina trojčlenu je druhá mocnina dvojčlenu, který je součtem nebo rozdílem druhých odmocnin vedoucího a koncového členu, přičemž znaménko se určuje podle znaménka středního členu druhé mocniny trojčlenu.
z^{2}-2z+1=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
z=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{\left(-2\right)^{2}-4}}{2}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
z=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4-4}}{2}
Umocněte číslo -2 na druhou.
z=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{0}}{2}
Přidejte uživatele 4 do skupiny -4.
z=\frac{-\left(-2\right)±0}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 0.
z=\frac{2±0}{2}
Opakem -2 je 2.
z^{2}-2z+1=\left(z-1\right)\left(z-1\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte 1 za x_{1} a 1 za x_{2}.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}