Vyřešte pro: x
x = -\frac{3}{2} = -1\frac{1}{2} = -1,5
x=\frac{1}{2}=0,5
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
x^{2}+x+1=\frac{7}{4}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x^{2}+x+1-\frac{7}{4}=\frac{7}{4}-\frac{7}{4}
Odečtěte hodnotu \frac{7}{4} od obou stran rovnice.
x^{2}+x+1-\frac{7}{4}=0
Odečtením čísla \frac{7}{4} od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x^{2}+x-\frac{3}{4}=0
Odečtěte číslo \frac{7}{4} od čísla 1.
x=\frac{-1±\sqrt{1^{2}-4\left(-\frac{3}{4}\right)}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, 1 za b a -\frac{3}{4} za c.
x=\frac{-1±\sqrt{1-4\left(-\frac{3}{4}\right)}}{2}
Umocněte číslo 1 na druhou.
x=\frac{-1±\sqrt{1+3}}{2}
Vynásobte číslo -4 číslem -\frac{3}{4}.
x=\frac{-1±\sqrt{4}}{2}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 3.
x=\frac{-1±2}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 4.
x=\frac{1}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-1±2}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele -1 do skupiny 2.
x=-\frac{3}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-1±2}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2 od čísla -1.
x=\frac{1}{2} x=-\frac{3}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
x^{2}+x+1=\frac{7}{4}
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
x^{2}+x+1-1=\frac{7}{4}-1
Odečtěte hodnotu 1 od obou stran rovnice.
x^{2}+x=\frac{7}{4}-1
Odečtením čísla 1 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x^{2}+x=\frac{3}{4}
Odečtěte číslo 1 od čísla \frac{7}{4}.
x^{2}+x+\left(\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{3}{4}+\left(\frac{1}{2}\right)^{2}
Vydělte 1, koeficient x termínu 2 k získání \frac{1}{2}. Potom přidejte čtvereček \frac{1}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+x+\frac{1}{4}=\frac{3+1}{4}
Umocněte zlomek \frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+x+\frac{1}{4}=1
Připočítejte \frac{3}{4} ke \frac{1}{4} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{1}{2}\right)^{2}=1
Činitel x^{2}+x+\frac{1}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{1}{2}\right)^{2}}=\sqrt{1}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{1}{2}=1 x+\frac{1}{2}=-1
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{1}{2} x=-\frac{3}{2}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{2} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}