Vyřešte pro: y
y=-5
y=2
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-y^{2}+10-3y=0
Odečtěte 3y od obou stran.
-y^{2}-3y+10=0
Změňte uspořádání polynomu do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
a+b=-3 ab=-10=-10
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako -y^{2}+ay+by+10. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-10 2,-5
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -10 produktu.
1-10=-9 2-5=-3
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=2 b=-5
Řešením je dvojice se součtem -3.
\left(-y^{2}+2y\right)+\left(-5y+10\right)
Zapište -y^{2}-3y+10 jako: \left(-y^{2}+2y\right)+\left(-5y+10\right).
y\left(-y+2\right)+5\left(-y+2\right)
Koeficient y v prvním a 5 ve druhé skupině.
\left(-y+2\right)\left(y+5\right)
Vytkněte společný člen -y+2 s využitím distributivnosti.
y=2 y=-5
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte -y+2=0 a y+5=0.
-y^{2}+10-3y=0
Odečtěte 3y od obou stran.
-y^{2}-3y+10=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
y=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{\left(-3\right)^{2}-4\left(-1\right)\times 10}}{2\left(-1\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -1 za a, -3 za b a 10 za c.
y=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9-4\left(-1\right)\times 10}}{2\left(-1\right)}
Umocněte číslo -3 na druhou.
y=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9+4\times 10}}{2\left(-1\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -1.
y=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9+40}}{2\left(-1\right)}
Vynásobte číslo 4 číslem 10.
y=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{49}}{2\left(-1\right)}
Přidejte uživatele 9 do skupiny 40.
y=\frac{-\left(-3\right)±7}{2\left(-1\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 49.
y=\frac{3±7}{2\left(-1\right)}
Opakem -3 je 3.
y=\frac{3±7}{-2}
Vynásobte číslo 2 číslem -1.
y=\frac{10}{-2}
Teď vyřešte rovnici y=\frac{3±7}{-2}, když ± je plus. Přidejte uživatele 3 do skupiny 7.
y=-5
Vydělte číslo 10 číslem -2.
y=-\frac{4}{-2}
Teď vyřešte rovnici y=\frac{3±7}{-2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 7 od čísla 3.
y=2
Vydělte číslo -4 číslem -2.
y=-5 y=2
Rovnice je teď vyřešená.
-y^{2}+10-3y=0
Odečtěte 3y od obou stran.
-y^{2}-3y=-10
Odečtěte 10 od obou stran. Po odečtení hodnoty od nuly dostaneme stejnou zápornou hodnotu.
\frac{-y^{2}-3y}{-1}=-\frac{10}{-1}
Vydělte obě strany hodnotou -1.
y^{2}+\left(-\frac{3}{-1}\right)y=-\frac{10}{-1}
Dělení číslem -1 ruší násobení číslem -1.
y^{2}+3y=-\frac{10}{-1}
Vydělte číslo -3 číslem -1.
y^{2}+3y=10
Vydělte číslo -10 číslem -1.
y^{2}+3y+\left(\frac{3}{2}\right)^{2}=10+\left(\frac{3}{2}\right)^{2}
Vydělte 3, koeficient x termínu 2 k získání \frac{3}{2}. Potom přidejte čtvereček \frac{3}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
y^{2}+3y+\frac{9}{4}=10+\frac{9}{4}
Umocněte zlomek \frac{3}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
y^{2}+3y+\frac{9}{4}=\frac{49}{4}
Přidejte uživatele 10 do skupiny \frac{9}{4}.
\left(y+\frac{3}{2}\right)^{2}=\frac{49}{4}
Činitel y^{2}+3y+\frac{9}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(y+\frac{3}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{49}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
y+\frac{3}{2}=\frac{7}{2} y+\frac{3}{2}=-\frac{7}{2}
Proveďte zjednodušení.
y=2 y=-5
Odečtěte hodnotu \frac{3}{2} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}