Vyřešte pro: x
x=3\sqrt{7}+4\approx 11,937253933
x=4-3\sqrt{7}\approx -3,937253933
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-x^{2}+8x+47=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-8±\sqrt{8^{2}-4\left(-1\right)\times 47}}{2\left(-1\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -1 za a, 8 za b a 47 za c.
x=\frac{-8±\sqrt{64-4\left(-1\right)\times 47}}{2\left(-1\right)}
Umocněte číslo 8 na druhou.
x=\frac{-8±\sqrt{64+4\times 47}}{2\left(-1\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -1.
x=\frac{-8±\sqrt{64+188}}{2\left(-1\right)}
Vynásobte číslo 4 číslem 47.
x=\frac{-8±\sqrt{252}}{2\left(-1\right)}
Přidejte uživatele 64 do skupiny 188.
x=\frac{-8±6\sqrt{7}}{2\left(-1\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 252.
x=\frac{-8±6\sqrt{7}}{-2}
Vynásobte číslo 2 číslem -1.
x=\frac{6\sqrt{7}-8}{-2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-8±6\sqrt{7}}{-2}, když ± je plus. Přidejte uživatele -8 do skupiny 6\sqrt{7}.
x=4-3\sqrt{7}
Vydělte číslo -8+6\sqrt{7} číslem -2.
x=\frac{-6\sqrt{7}-8}{-2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-8±6\sqrt{7}}{-2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 6\sqrt{7} od čísla -8.
x=3\sqrt{7}+4
Vydělte číslo -8-6\sqrt{7} číslem -2.
x=4-3\sqrt{7} x=3\sqrt{7}+4
Rovnice je teď vyřešená.
-x^{2}+8x+47=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
-x^{2}+8x+47-47=-47
Odečtěte hodnotu 47 od obou stran rovnice.
-x^{2}+8x=-47
Odečtením čísla 47 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{-x^{2}+8x}{-1}=-\frac{47}{-1}
Vydělte obě strany hodnotou -1.
x^{2}+\frac{8}{-1}x=-\frac{47}{-1}
Dělení číslem -1 ruší násobení číslem -1.
x^{2}-8x=-\frac{47}{-1}
Vydělte číslo 8 číslem -1.
x^{2}-8x=47
Vydělte číslo -47 číslem -1.
x^{2}-8x+\left(-4\right)^{2}=47+\left(-4\right)^{2}
Vydělte -8, koeficient x termínu 2 k získání -4. Potom přidejte čtvereček -4 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-8x+16=47+16
Umocněte číslo -4 na druhou.
x^{2}-8x+16=63
Přidejte uživatele 47 do skupiny 16.
\left(x-4\right)^{2}=63
Činitel x^{2}-8x+16. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-4\right)^{2}}=\sqrt{63}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-4=3\sqrt{7} x-4=-3\sqrt{7}
Proveďte zjednodušení.
x=3\sqrt{7}+4 x=4-3\sqrt{7}
Připočítejte 4 k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}