Vyřešte pro: x
x=\sqrt{2}+1\approx 2,414213562
x=1-\sqrt{2}\approx -0,414213562
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-xx+x\times 2=-1
Proměnná x se nemůže rovnat hodnotě 0, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice hodnotou x.
-x^{2}+x\times 2=-1
Vynásobením x a x získáte x^{2}.
-x^{2}+x\times 2+1=0
Přidat 1 na obě strany.
-x^{2}+2x+1=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-2±\sqrt{2^{2}-4\left(-1\right)}}{2\left(-1\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -1 za a, 2 za b a 1 za c.
x=\frac{-2±\sqrt{4-4\left(-1\right)}}{2\left(-1\right)}
Umocněte číslo 2 na druhou.
x=\frac{-2±\sqrt{4+4}}{2\left(-1\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -1.
x=\frac{-2±\sqrt{8}}{2\left(-1\right)}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 4.
x=\frac{-2±2\sqrt{2}}{2\left(-1\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 8.
x=\frac{-2±2\sqrt{2}}{-2}
Vynásobte číslo 2 číslem -1.
x=\frac{2\sqrt{2}-2}{-2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±2\sqrt{2}}{-2}, když ± je plus. Přidejte uživatele -2 do skupiny 2\sqrt{2}.
x=1-\sqrt{2}
Vydělte číslo -2+2\sqrt{2} číslem -2.
x=\frac{-2\sqrt{2}-2}{-2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±2\sqrt{2}}{-2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{2} od čísla -2.
x=\sqrt{2}+1
Vydělte číslo -2-2\sqrt{2} číslem -2.
x=1-\sqrt{2} x=\sqrt{2}+1
Rovnice je teď vyřešená.
-xx+x\times 2=-1
Proměnná x se nemůže rovnat hodnotě 0, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice hodnotou x.
-x^{2}+x\times 2=-1
Vynásobením x a x získáte x^{2}.
-x^{2}+2x=-1
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{-x^{2}+2x}{-1}=-\frac{1}{-1}
Vydělte obě strany hodnotou -1.
x^{2}+\frac{2}{-1}x=-\frac{1}{-1}
Dělení číslem -1 ruší násobení číslem -1.
x^{2}-2x=-\frac{1}{-1}
Vydělte číslo 2 číslem -1.
x^{2}-2x=1
Vydělte číslo -1 číslem -1.
x^{2}-2x+1=1+1
Vydělte -2, koeficient x termínu 2 k získání -1. Potom přidejte čtvereček -1 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-2x+1=2
Přidejte uživatele 1 do skupiny 1.
\left(x-1\right)^{2}=2
Činitel x^{2}-2x+1. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-1\right)^{2}}=\sqrt{2}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-1=\sqrt{2} x-1=-\sqrt{2}
Proveďte zjednodušení.
x=\sqrt{2}+1 x=1-\sqrt{2}
Připočítejte 1 k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}