Vyřešte pro: z
z=\frac{1}{2}=0,5
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-4z^{2}+4z-1=0
Vydělte obě strany hodnotou 2.
a+b=4 ab=-4\left(-1\right)=4
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako -4z^{2}+az+bz-1. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,4 2,2
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že a+b je pozitivní, a a b jsou kladné. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají 4 produktu.
1+4=5 2+2=4
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=2 b=2
Řešením je dvojice se součtem 4.
\left(-4z^{2}+2z\right)+\left(2z-1\right)
Zapište -4z^{2}+4z-1 jako: \left(-4z^{2}+2z\right)+\left(2z-1\right).
-2z\left(2z-1\right)+2z-1
Vytkněte -2z z výrazu -4z^{2}+2z.
\left(2z-1\right)\left(-2z+1\right)
Vytkněte společný člen 2z-1 s využitím distributivnosti.
z=\frac{1}{2} z=\frac{1}{2}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte 2z-1=0 a -2z+1=0.
-8z^{2}+8z-2=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
z=\frac{-8±\sqrt{8^{2}-4\left(-8\right)\left(-2\right)}}{2\left(-8\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -8 za a, 8 za b a -2 za c.
z=\frac{-8±\sqrt{64-4\left(-8\right)\left(-2\right)}}{2\left(-8\right)}
Umocněte číslo 8 na druhou.
z=\frac{-8±\sqrt{64+32\left(-2\right)}}{2\left(-8\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -8.
z=\frac{-8±\sqrt{64-64}}{2\left(-8\right)}
Vynásobte číslo 32 číslem -2.
z=\frac{-8±\sqrt{0}}{2\left(-8\right)}
Přidejte uživatele 64 do skupiny -64.
z=-\frac{8}{2\left(-8\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 0.
z=-\frac{8}{-16}
Vynásobte číslo 2 číslem -8.
z=\frac{1}{2}
Vykraťte zlomek \frac{-8}{-16} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 8.
-8z^{2}+8z-2=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
-8z^{2}+8z-2-\left(-2\right)=-\left(-2\right)
Připočítejte 2 k oběma stranám rovnice.
-8z^{2}+8z=-\left(-2\right)
Odečtením čísla -2 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
-8z^{2}+8z=2
Odečtěte číslo -2 od čísla 0.
\frac{-8z^{2}+8z}{-8}=\frac{2}{-8}
Vydělte obě strany hodnotou -8.
z^{2}+\frac{8}{-8}z=\frac{2}{-8}
Dělení číslem -8 ruší násobení číslem -8.
z^{2}-z=\frac{2}{-8}
Vydělte číslo 8 číslem -8.
z^{2}-z=-\frac{1}{4}
Vykraťte zlomek \frac{2}{-8} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
z^{2}-z+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}=-\frac{1}{4}+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}
Vydělte -1, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{2}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
z^{2}-z+\frac{1}{4}=\frac{-1+1}{4}
Umocněte zlomek -\frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
z^{2}-z+\frac{1}{4}=0
Připočítejte -\frac{1}{4} ke \frac{1}{4} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(z-\frac{1}{2}\right)^{2}=0
Činitel z^{2}-z+\frac{1}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(z-\frac{1}{2}\right)^{2}}=\sqrt{0}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
z-\frac{1}{2}=0 z-\frac{1}{2}=0
Proveďte zjednodušení.
z=\frac{1}{2} z=\frac{1}{2}
Připočítejte \frac{1}{2} k oběma stranám rovnice.
z=\frac{1}{2}
Rovnice je teď vyřešená. Řešení jsou stejná.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}