Vyřešte pro: t
t=\frac{3\sqrt{22}}{7}+2\approx 4,010178183
t=-\frac{3\sqrt{22}}{7}+2\approx -0,010178183
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-49t^{2}+196t+2=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
t=\frac{-196±\sqrt{196^{2}-4\left(-49\right)\times 2}}{2\left(-49\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -49 za a, 196 za b a 2 za c.
t=\frac{-196±\sqrt{38416-4\left(-49\right)\times 2}}{2\left(-49\right)}
Umocněte číslo 196 na druhou.
t=\frac{-196±\sqrt{38416+196\times 2}}{2\left(-49\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -49.
t=\frac{-196±\sqrt{38416+392}}{2\left(-49\right)}
Vynásobte číslo 196 číslem 2.
t=\frac{-196±\sqrt{38808}}{2\left(-49\right)}
Přidejte uživatele 38416 do skupiny 392.
t=\frac{-196±42\sqrt{22}}{2\left(-49\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 38808.
t=\frac{-196±42\sqrt{22}}{-98}
Vynásobte číslo 2 číslem -49.
t=\frac{42\sqrt{22}-196}{-98}
Teď vyřešte rovnici t=\frac{-196±42\sqrt{22}}{-98}, když ± je plus. Přidejte uživatele -196 do skupiny 42\sqrt{22}.
t=-\frac{3\sqrt{22}}{7}+2
Vydělte číslo -196+42\sqrt{22} číslem -98.
t=\frac{-42\sqrt{22}-196}{-98}
Teď vyřešte rovnici t=\frac{-196±42\sqrt{22}}{-98}, když ± je minus. Odečtěte číslo 42\sqrt{22} od čísla -196.
t=\frac{3\sqrt{22}}{7}+2
Vydělte číslo -196-42\sqrt{22} číslem -98.
t=-\frac{3\sqrt{22}}{7}+2 t=\frac{3\sqrt{22}}{7}+2
Rovnice je teď vyřešená.
-49t^{2}+196t+2=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
-49t^{2}+196t+2-2=-2
Odečtěte hodnotu 2 od obou stran rovnice.
-49t^{2}+196t=-2
Odečtením čísla 2 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{-49t^{2}+196t}{-49}=-\frac{2}{-49}
Vydělte obě strany hodnotou -49.
t^{2}+\frac{196}{-49}t=-\frac{2}{-49}
Dělení číslem -49 ruší násobení číslem -49.
t^{2}-4t=-\frac{2}{-49}
Vydělte číslo 196 číslem -49.
t^{2}-4t=\frac{2}{49}
Vydělte číslo -2 číslem -49.
t^{2}-4t+\left(-2\right)^{2}=\frac{2}{49}+\left(-2\right)^{2}
Vydělte -4, koeficient x termínu 2 k získání -2. Potom přidejte čtvereček -2 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
t^{2}-4t+4=\frac{2}{49}+4
Umocněte číslo -2 na druhou.
t^{2}-4t+4=\frac{198}{49}
Přidejte uživatele \frac{2}{49} do skupiny 4.
\left(t-2\right)^{2}=\frac{198}{49}
Činitel t^{2}-4t+4. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(t-2\right)^{2}}=\sqrt{\frac{198}{49}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
t-2=\frac{3\sqrt{22}}{7} t-2=-\frac{3\sqrt{22}}{7}
Proveďte zjednodušení.
t=\frac{3\sqrt{22}}{7}+2 t=-\frac{3\sqrt{22}}{7}+2
Připočítejte 2 k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}