Vyřešte pro: n
n=\frac{\sqrt{7}+5}{9}\approx 0,849527923
n=\frac{5-\sqrt{7}}{9}\approx 0,261583188
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-4=n\left(18\left(n-1\right)-2\right)
Vynásobením 2 a 9 získáte 18.
-4=n\left(18n-18-2\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 18 číslem n-1.
-4=n\left(18n-20\right)
Odečtěte 2 od -18 a dostanete -20.
-4=18n^{2}-20n
S využitím distributivnosti vynásobte číslo n číslem 18n-20.
18n^{2}-20n=-4
Přehoďte strany rovnice tak, aby všechny proměnné byly na její levé straně.
18n^{2}-20n+4=0
Přidat 4 na obě strany.
n=\frac{-\left(-20\right)±\sqrt{\left(-20\right)^{2}-4\times 18\times 4}}{2\times 18}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 18 za a, -20 za b a 4 za c.
n=\frac{-\left(-20\right)±\sqrt{400-4\times 18\times 4}}{2\times 18}
Umocněte číslo -20 na druhou.
n=\frac{-\left(-20\right)±\sqrt{400-72\times 4}}{2\times 18}
Vynásobte číslo -4 číslem 18.
n=\frac{-\left(-20\right)±\sqrt{400-288}}{2\times 18}
Vynásobte číslo -72 číslem 4.
n=\frac{-\left(-20\right)±\sqrt{112}}{2\times 18}
Přidejte uživatele 400 do skupiny -288.
n=\frac{-\left(-20\right)±4\sqrt{7}}{2\times 18}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 112.
n=\frac{20±4\sqrt{7}}{2\times 18}
Opakem -20 je 20.
n=\frac{20±4\sqrt{7}}{36}
Vynásobte číslo 2 číslem 18.
n=\frac{4\sqrt{7}+20}{36}
Teď vyřešte rovnici n=\frac{20±4\sqrt{7}}{36}, když ± je plus. Přidejte uživatele 20 do skupiny 4\sqrt{7}.
n=\frac{\sqrt{7}+5}{9}
Vydělte číslo 20+4\sqrt{7} číslem 36.
n=\frac{20-4\sqrt{7}}{36}
Teď vyřešte rovnici n=\frac{20±4\sqrt{7}}{36}, když ± je minus. Odečtěte číslo 4\sqrt{7} od čísla 20.
n=\frac{5-\sqrt{7}}{9}
Vydělte číslo 20-4\sqrt{7} číslem 36.
n=\frac{\sqrt{7}+5}{9} n=\frac{5-\sqrt{7}}{9}
Rovnice je teď vyřešená.
-4=n\left(18\left(n-1\right)-2\right)
Vynásobením 2 a 9 získáte 18.
-4=n\left(18n-18-2\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 18 číslem n-1.
-4=n\left(18n-20\right)
Odečtěte 2 od -18 a dostanete -20.
-4=18n^{2}-20n
S využitím distributivnosti vynásobte číslo n číslem 18n-20.
18n^{2}-20n=-4
Přehoďte strany rovnice tak, aby všechny proměnné byly na její levé straně.
\frac{18n^{2}-20n}{18}=-\frac{4}{18}
Vydělte obě strany hodnotou 18.
n^{2}+\left(-\frac{20}{18}\right)n=-\frac{4}{18}
Dělení číslem 18 ruší násobení číslem 18.
n^{2}-\frac{10}{9}n=-\frac{4}{18}
Vykraťte zlomek \frac{-20}{18} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
n^{2}-\frac{10}{9}n=-\frac{2}{9}
Vykraťte zlomek \frac{-4}{18} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
n^{2}-\frac{10}{9}n+\left(-\frac{5}{9}\right)^{2}=-\frac{2}{9}+\left(-\frac{5}{9}\right)^{2}
Vydělte -\frac{10}{9}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{5}{9}. Potom přidejte čtvereček -\frac{5}{9} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
n^{2}-\frac{10}{9}n+\frac{25}{81}=-\frac{2}{9}+\frac{25}{81}
Umocněte zlomek -\frac{5}{9} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
n^{2}-\frac{10}{9}n+\frac{25}{81}=\frac{7}{81}
Připočítejte -\frac{2}{9} ke \frac{25}{81} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(n-\frac{5}{9}\right)^{2}=\frac{7}{81}
Činitel n^{2}-\frac{10}{9}n+\frac{25}{81}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(n-\frac{5}{9}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{7}{81}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
n-\frac{5}{9}=\frac{\sqrt{7}}{9} n-\frac{5}{9}=-\frac{\sqrt{7}}{9}
Proveďte zjednodušení.
n=\frac{\sqrt{7}+5}{9} n=\frac{5-\sqrt{7}}{9}
Připočítejte \frac{5}{9} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}