Vyřešte pro: x
x=-3
x=1
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-x^{2}-2x+3=0
Vydělte obě strany hodnotou 3.
a+b=-2 ab=-3=-3
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako -x^{2}+ax+bx+3. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
a=1 b=-3
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Jediná taková dvojice představuje systémové řešení.
\left(-x^{2}+x\right)+\left(-3x+3\right)
Zapište -x^{2}-2x+3 jako: \left(-x^{2}+x\right)+\left(-3x+3\right).
x\left(-x+1\right)+3\left(-x+1\right)
Koeficient x v prvním a 3 ve druhé skupině.
\left(-x+1\right)\left(x+3\right)
Vytkněte společný člen -x+1 s využitím distributivnosti.
x=1 x=-3
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte -x+1=0 a x+3=0.
-3x^{2}-6x+9=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{\left(-6\right)^{2}-4\left(-3\right)\times 9}}{2\left(-3\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -3 za a, -6 za b a 9 za c.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36-4\left(-3\right)\times 9}}{2\left(-3\right)}
Umocněte číslo -6 na druhou.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36+12\times 9}}{2\left(-3\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -3.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36+108}}{2\left(-3\right)}
Vynásobte číslo 12 číslem 9.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{144}}{2\left(-3\right)}
Přidejte uživatele 36 do skupiny 108.
x=\frac{-\left(-6\right)±12}{2\left(-3\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 144.
x=\frac{6±12}{2\left(-3\right)}
Opakem -6 je 6.
x=\frac{6±12}{-6}
Vynásobte číslo 2 číslem -3.
x=\frac{18}{-6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{6±12}{-6}, když ± je plus. Přidejte uživatele 6 do skupiny 12.
x=-3
Vydělte číslo 18 číslem -6.
x=-\frac{6}{-6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{6±12}{-6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 12 od čísla 6.
x=1
Vydělte číslo -6 číslem -6.
x=-3 x=1
Rovnice je teď vyřešená.
-3x^{2}-6x+9=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
-3x^{2}-6x+9-9=-9
Odečtěte hodnotu 9 od obou stran rovnice.
-3x^{2}-6x=-9
Odečtením čísla 9 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{-3x^{2}-6x}{-3}=-\frac{9}{-3}
Vydělte obě strany hodnotou -3.
x^{2}+\left(-\frac{6}{-3}\right)x=-\frac{9}{-3}
Dělení číslem -3 ruší násobení číslem -3.
x^{2}+2x=-\frac{9}{-3}
Vydělte číslo -6 číslem -3.
x^{2}+2x=3
Vydělte číslo -9 číslem -3.
x^{2}+2x+1^{2}=3+1^{2}
Vydělte 2, koeficient x termínu 2 k získání 1. Potom přidejte čtvereček 1 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+2x+1=3+1
Umocněte číslo 1 na druhou.
x^{2}+2x+1=4
Přidejte uživatele 3 do skupiny 1.
\left(x+1\right)^{2}=4
Činitel x^{2}+2x+1. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+1\right)^{2}}=\sqrt{4}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+1=2 x+1=-2
Proveďte zjednodušení.
x=1 x=-3
Odečtěte hodnotu 1 od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}