Vyřešte pro: k
k=2\sqrt{7}-3\approx 2,291502622
k=-2\sqrt{7}-3\approx -8,291502622
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-3k^{2}-18k+57=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
k=\frac{-\left(-18\right)±\sqrt{\left(-18\right)^{2}-4\left(-3\right)\times 57}}{2\left(-3\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -3 za a, -18 za b a 57 za c.
k=\frac{-\left(-18\right)±\sqrt{324-4\left(-3\right)\times 57}}{2\left(-3\right)}
Umocněte číslo -18 na druhou.
k=\frac{-\left(-18\right)±\sqrt{324+12\times 57}}{2\left(-3\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -3.
k=\frac{-\left(-18\right)±\sqrt{324+684}}{2\left(-3\right)}
Vynásobte číslo 12 číslem 57.
k=\frac{-\left(-18\right)±\sqrt{1008}}{2\left(-3\right)}
Přidejte uživatele 324 do skupiny 684.
k=\frac{-\left(-18\right)±12\sqrt{7}}{2\left(-3\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 1008.
k=\frac{18±12\sqrt{7}}{2\left(-3\right)}
Opakem -18 je 18.
k=\frac{18±12\sqrt{7}}{-6}
Vynásobte číslo 2 číslem -3.
k=\frac{12\sqrt{7}+18}{-6}
Teď vyřešte rovnici k=\frac{18±12\sqrt{7}}{-6}, když ± je plus. Přidejte uživatele 18 do skupiny 12\sqrt{7}.
k=-2\sqrt{7}-3
Vydělte číslo 18+12\sqrt{7} číslem -6.
k=\frac{18-12\sqrt{7}}{-6}
Teď vyřešte rovnici k=\frac{18±12\sqrt{7}}{-6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 12\sqrt{7} od čísla 18.
k=2\sqrt{7}-3
Vydělte číslo 18-12\sqrt{7} číslem -6.
k=-2\sqrt{7}-3 k=2\sqrt{7}-3
Rovnice je teď vyřešená.
-3k^{2}-18k+57=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
-3k^{2}-18k+57-57=-57
Odečtěte hodnotu 57 od obou stran rovnice.
-3k^{2}-18k=-57
Odečtením čísla 57 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{-3k^{2}-18k}{-3}=-\frac{57}{-3}
Vydělte obě strany hodnotou -3.
k^{2}+\left(-\frac{18}{-3}\right)k=-\frac{57}{-3}
Dělení číslem -3 ruší násobení číslem -3.
k^{2}+6k=-\frac{57}{-3}
Vydělte číslo -18 číslem -3.
k^{2}+6k=19
Vydělte číslo -57 číslem -3.
k^{2}+6k+3^{2}=19+3^{2}
Vydělte 6, koeficient x termínu 2 k získání 3. Potom přidejte čtvereček 3 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
k^{2}+6k+9=19+9
Umocněte číslo 3 na druhou.
k^{2}+6k+9=28
Přidejte uživatele 19 do skupiny 9.
\left(k+3\right)^{2}=28
Činitel k^{2}+6k+9. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(k+3\right)^{2}}=\sqrt{28}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
k+3=2\sqrt{7} k+3=-2\sqrt{7}
Proveďte zjednodušení.
k=2\sqrt{7}-3 k=-2\sqrt{7}-3
Odečtěte hodnotu 3 od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}