Vyřešte pro: y
y=\frac{\sqrt{19}-3}{2}\approx 0,679449472
y=\frac{-\sqrt{19}-3}{2}\approx -3,679449472
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-2y^{2}-6y+5=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
y=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{\left(-6\right)^{2}-4\left(-2\right)\times 5}}{2\left(-2\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -2 za a, -6 za b a 5 za c.
y=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36-4\left(-2\right)\times 5}}{2\left(-2\right)}
Umocněte číslo -6 na druhou.
y=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36+8\times 5}}{2\left(-2\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -2.
y=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{36+40}}{2\left(-2\right)}
Vynásobte číslo 8 číslem 5.
y=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{76}}{2\left(-2\right)}
Přidejte uživatele 36 do skupiny 40.
y=\frac{-\left(-6\right)±2\sqrt{19}}{2\left(-2\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 76.
y=\frac{6±2\sqrt{19}}{2\left(-2\right)}
Opakem -6 je 6.
y=\frac{6±2\sqrt{19}}{-4}
Vynásobte číslo 2 číslem -2.
y=\frac{2\sqrt{19}+6}{-4}
Teď vyřešte rovnici y=\frac{6±2\sqrt{19}}{-4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 6 do skupiny 2\sqrt{19}.
y=\frac{-\sqrt{19}-3}{2}
Vydělte číslo 6+2\sqrt{19} číslem -4.
y=\frac{6-2\sqrt{19}}{-4}
Teď vyřešte rovnici y=\frac{6±2\sqrt{19}}{-4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{19} od čísla 6.
y=\frac{\sqrt{19}-3}{2}
Vydělte číslo 6-2\sqrt{19} číslem -4.
y=\frac{-\sqrt{19}-3}{2} y=\frac{\sqrt{19}-3}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
-2y^{2}-6y+5=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
-2y^{2}-6y+5-5=-5
Odečtěte hodnotu 5 od obou stran rovnice.
-2y^{2}-6y=-5
Odečtením čísla 5 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{-2y^{2}-6y}{-2}=-\frac{5}{-2}
Vydělte obě strany hodnotou -2.
y^{2}+\left(-\frac{6}{-2}\right)y=-\frac{5}{-2}
Dělení číslem -2 ruší násobení číslem -2.
y^{2}+3y=-\frac{5}{-2}
Vydělte číslo -6 číslem -2.
y^{2}+3y=\frac{5}{2}
Vydělte číslo -5 číslem -2.
y^{2}+3y+\left(\frac{3}{2}\right)^{2}=\frac{5}{2}+\left(\frac{3}{2}\right)^{2}
Vydělte 3, koeficient x termínu 2 k získání \frac{3}{2}. Potom přidejte čtvereček \frac{3}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
y^{2}+3y+\frac{9}{4}=\frac{5}{2}+\frac{9}{4}
Umocněte zlomek \frac{3}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
y^{2}+3y+\frac{9}{4}=\frac{19}{4}
Připočítejte \frac{5}{2} ke \frac{9}{4} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(y+\frac{3}{2}\right)^{2}=\frac{19}{4}
Činitel y^{2}+3y+\frac{9}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(y+\frac{3}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{19}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
y+\frac{3}{2}=\frac{\sqrt{19}}{2} y+\frac{3}{2}=-\frac{\sqrt{19}}{2}
Proveďte zjednodušení.
y=\frac{\sqrt{19}-3}{2} y=\frac{-\sqrt{19}-3}{2}
Odečtěte hodnotu \frac{3}{2} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}