Rozložit
2\left(4-x\right)\left(x+5\right)
Vyhodnotit
2\left(4-x\right)\left(x+5\right)
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2\left(-x^{2}-x+20\right)
Vytkněte 2 před závorku.
a+b=-1 ab=-20=-20
Zvažte -x^{2}-x+20. Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako -x^{2}+ax+bx+20. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-20 2,-10 4,-5
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -20 produktu.
1-20=-19 2-10=-8 4-5=-1
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=4 b=-5
Řešením je dvojice se součtem -1.
\left(-x^{2}+4x\right)+\left(-5x+20\right)
Zapište -x^{2}-x+20 jako: \left(-x^{2}+4x\right)+\left(-5x+20\right).
x\left(-x+4\right)+5\left(-x+4\right)
Koeficient x v prvním a 5 ve druhé skupině.
\left(-x+4\right)\left(x+5\right)
Vytkněte společný člen -x+4 s využitím distributivnosti.
2\left(-x+4\right)\left(x+5\right)
Přepište celý rozložený výraz.
-2x^{2}-2x+40=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{\left(-2\right)^{2}-4\left(-2\right)\times 40}}{2\left(-2\right)}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4-4\left(-2\right)\times 40}}{2\left(-2\right)}
Umocněte číslo -2 na druhou.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4+8\times 40}}{2\left(-2\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -2.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4+320}}{2\left(-2\right)}
Vynásobte číslo 8 číslem 40.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{324}}{2\left(-2\right)}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 320.
x=\frac{-\left(-2\right)±18}{2\left(-2\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 324.
x=\frac{2±18}{2\left(-2\right)}
Opakem -2 je 2.
x=\frac{2±18}{-4}
Vynásobte číslo 2 číslem -2.
x=\frac{20}{-4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{2±18}{-4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 2 do skupiny 18.
x=-5
Vydělte číslo 20 číslem -4.
x=-\frac{16}{-4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{2±18}{-4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 18 od čísla 2.
x=4
Vydělte číslo -16 číslem -4.
-2x^{2}-2x+40=-2\left(x-\left(-5\right)\right)\left(x-4\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte -5 za x_{1} a 4 za x_{2}.
-2x^{2}-2x+40=-2\left(x+5\right)\left(x-4\right)
Zjednodušte všechny výrazy ve tvaru p-\left(-q\right) na p+q.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}