Vyřešte pro: x
x=-2
x=5
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-2x^{2}+6x+16+4=0
Přidat 4 na obě strany.
-2x^{2}+6x+20=0
Sečtením 16 a 4 získáte 20.
-x^{2}+3x+10=0
Vydělte obě strany hodnotou 2.
a+b=3 ab=-10=-10
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako -x^{2}+ax+bx+10. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,10 -2,5
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je kladný, má kladné číslo vyšší absolutní hodnotu než záporné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -10 produktu.
-1+10=9 -2+5=3
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=5 b=-2
Řešením je dvojice se součtem 3.
\left(-x^{2}+5x\right)+\left(-2x+10\right)
Zapište -x^{2}+3x+10 jako: \left(-x^{2}+5x\right)+\left(-2x+10\right).
-x\left(x-5\right)-2\left(x-5\right)
Koeficient -x v prvním a -2 ve druhé skupině.
\left(x-5\right)\left(-x-2\right)
Vytkněte společný člen x-5 s využitím distributivnosti.
x=5 x=-2
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte x-5=0 a -x-2=0.
-2x^{2}+6x+16=-4
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
-2x^{2}+6x+16-\left(-4\right)=-4-\left(-4\right)
Připočítejte 4 k oběma stranám rovnice.
-2x^{2}+6x+16-\left(-4\right)=0
Odečtením čísla -4 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
-2x^{2}+6x+20=0
Odečtěte číslo -4 od čísla 16.
x=\frac{-6±\sqrt{6^{2}-4\left(-2\right)\times 20}}{2\left(-2\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -2 za a, 6 za b a 20 za c.
x=\frac{-6±\sqrt{36-4\left(-2\right)\times 20}}{2\left(-2\right)}
Umocněte číslo 6 na druhou.
x=\frac{-6±\sqrt{36+8\times 20}}{2\left(-2\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -2.
x=\frac{-6±\sqrt{36+160}}{2\left(-2\right)}
Vynásobte číslo 8 číslem 20.
x=\frac{-6±\sqrt{196}}{2\left(-2\right)}
Přidejte uživatele 36 do skupiny 160.
x=\frac{-6±14}{2\left(-2\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 196.
x=\frac{-6±14}{-4}
Vynásobte číslo 2 číslem -2.
x=\frac{8}{-4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-6±14}{-4}, když ± je plus. Přidejte uživatele -6 do skupiny 14.
x=-2
Vydělte číslo 8 číslem -4.
x=-\frac{20}{-4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-6±14}{-4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 14 od čísla -6.
x=5
Vydělte číslo -20 číslem -4.
x=-2 x=5
Rovnice je teď vyřešená.
-2x^{2}+6x+16=-4
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
-2x^{2}+6x+16-16=-4-16
Odečtěte hodnotu 16 od obou stran rovnice.
-2x^{2}+6x=-4-16
Odečtením čísla 16 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
-2x^{2}+6x=-20
Odečtěte číslo 16 od čísla -4.
\frac{-2x^{2}+6x}{-2}=-\frac{20}{-2}
Vydělte obě strany hodnotou -2.
x^{2}+\frac{6}{-2}x=-\frac{20}{-2}
Dělení číslem -2 ruší násobení číslem -2.
x^{2}-3x=-\frac{20}{-2}
Vydělte číslo 6 číslem -2.
x^{2}-3x=10
Vydělte číslo -20 číslem -2.
x^{2}-3x+\left(-\frac{3}{2}\right)^{2}=10+\left(-\frac{3}{2}\right)^{2}
Vydělte -3, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{3}{2}. Potom přidejte čtvereček -\frac{3}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-3x+\frac{9}{4}=10+\frac{9}{4}
Umocněte zlomek -\frac{3}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-3x+\frac{9}{4}=\frac{49}{4}
Přidejte uživatele 10 do skupiny \frac{9}{4}.
\left(x-\frac{3}{2}\right)^{2}=\frac{49}{4}
Činitel x^{2}-3x+\frac{9}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{3}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{49}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{3}{2}=\frac{7}{2} x-\frac{3}{2}=-\frac{7}{2}
Proveďte zjednodušení.
x=5 x=-2
Připočítejte \frac{3}{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}