Rozložit
-a\left(2a+1\right)
Vyhodnotit
-a\left(2a+1\right)
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a\left(-2a-1\right)
Vytkněte a před závorku.
-2a^{2}-a=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
a=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1}}{2\left(-2\right)}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
a=\frac{-\left(-1\right)±1}{2\left(-2\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 1.
a=\frac{1±1}{2\left(-2\right)}
Opakem -1 je 1.
a=\frac{1±1}{-4}
Vynásobte číslo 2 číslem -2.
a=\frac{2}{-4}
Teď vyřešte rovnici a=\frac{1±1}{-4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 1 do skupiny 1.
a=-\frac{1}{2}
Vykraťte zlomek \frac{2}{-4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
a=\frac{0}{-4}
Teď vyřešte rovnici a=\frac{1±1}{-4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 1 od čísla 1.
a=0
Vydělte číslo 0 číslem -4.
-2a^{2}-a=-2\left(a-\left(-\frac{1}{2}\right)\right)a
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte -\frac{1}{2} za x_{1} a 0 za x_{2}.
-2a^{2}-a=-2\left(a+\frac{1}{2}\right)a
Zjednodušte všechny výrazy ve tvaru p-\left(-q\right) na p+q.
-2a^{2}-a=-2\times \frac{-2a-1}{-2}a
Připočítejte \frac{1}{2} ke a zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
-2a^{2}-a=\left(-2a-1\right)a
Vykraťte 2, tj. největším společným dělitelem pro -2 a -2.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}