Vyřešte pro: x
x=-3
x=0
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-\frac{1}{2}x^{2}-\frac{3}{2}x+2-2=0
Odečtěte 2 od obou stran.
-\frac{1}{2}x^{2}-\frac{3}{2}x=0
Odečtěte 2 od 2 a dostanete 0.
x\left(-\frac{1}{2}x-\frac{3}{2}\right)=0
Vytkněte x před závorku.
x=0 x=-3
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte x=0 a \frac{-x-3}{2}=0.
-\frac{1}{2}x^{2}-\frac{3}{2}x+2=2
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
-\frac{1}{2}x^{2}-\frac{3}{2}x+2-2=2-2
Odečtěte hodnotu 2 od obou stran rovnice.
-\frac{1}{2}x^{2}-\frac{3}{2}x+2-2=0
Odečtením čísla 2 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
-\frac{1}{2}x^{2}-\frac{3}{2}x=0
Odečtěte číslo 2 od čísla 2.
x=\frac{-\left(-\frac{3}{2}\right)±\sqrt{\left(-\frac{3}{2}\right)^{2}}}{2\left(-\frac{1}{2}\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -\frac{1}{2} za a, -\frac{3}{2} za b a 0 za c.
x=\frac{-\left(-\frac{3}{2}\right)±\frac{3}{2}}{2\left(-\frac{1}{2}\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla \left(-\frac{3}{2}\right)^{2}.
x=\frac{\frac{3}{2}±\frac{3}{2}}{2\left(-\frac{1}{2}\right)}
Opakem -\frac{3}{2} je \frac{3}{2}.
x=\frac{\frac{3}{2}±\frac{3}{2}}{-1}
Vynásobte číslo 2 číslem -\frac{1}{2}.
x=\frac{3}{-1}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{\frac{3}{2}±\frac{3}{2}}{-1}, když ± je plus. Připočítejte \frac{3}{2} ke \frac{3}{2} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
x=-3
Vydělte číslo 3 číslem -1.
x=\frac{0}{-1}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{\frac{3}{2}±\frac{3}{2}}{-1}, když ± je minus. Odečtěte zlomek \frac{3}{2} od zlomku \frac{3}{2} tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
x=0
Vydělte číslo 0 číslem -1.
x=-3 x=0
Rovnice je teď vyřešená.
-\frac{1}{2}x^{2}-\frac{3}{2}x+2=2
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
-\frac{1}{2}x^{2}-\frac{3}{2}x+2-2=2-2
Odečtěte hodnotu 2 od obou stran rovnice.
-\frac{1}{2}x^{2}-\frac{3}{2}x=2-2
Odečtením čísla 2 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
-\frac{1}{2}x^{2}-\frac{3}{2}x=0
Odečtěte číslo 2 od čísla 2.
\frac{-\frac{1}{2}x^{2}-\frac{3}{2}x}{-\frac{1}{2}}=\frac{0}{-\frac{1}{2}}
Vynásobte obě strany hodnotou -2.
x^{2}+\left(-\frac{\frac{3}{2}}{-\frac{1}{2}}\right)x=\frac{0}{-\frac{1}{2}}
Dělení číslem -\frac{1}{2} ruší násobení číslem -\frac{1}{2}.
x^{2}+3x=\frac{0}{-\frac{1}{2}}
Vydělte číslo -\frac{3}{2} zlomkem -\frac{1}{2} tak, že číslo -\frac{3}{2} vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku -\frac{1}{2}.
x^{2}+3x=0
Vydělte číslo 0 zlomkem -\frac{1}{2} tak, že číslo 0 vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku -\frac{1}{2}.
x^{2}+3x+\left(\frac{3}{2}\right)^{2}=\left(\frac{3}{2}\right)^{2}
Vydělte 3, koeficient x termínu 2 k získání \frac{3}{2}. Potom přidejte čtvereček \frac{3}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+3x+\frac{9}{4}=\frac{9}{4}
Umocněte zlomek \frac{3}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
\left(x+\frac{3}{2}\right)^{2}=\frac{9}{4}
Činitel x^{2}+3x+\frac{9}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{3}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{9}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{3}{2}=\frac{3}{2} x+\frac{3}{2}=-\frac{3}{2}
Proveďte zjednodušení.
x=0 x=-3
Odečtěte hodnotu \frac{3}{2} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}