Vyřešte pro: x
x=-4
x=2
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-\frac{1}{2}x^{2}-x+4=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1-4\left(-\frac{1}{2}\right)\times 4}}{2\left(-\frac{1}{2}\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -\frac{1}{2} za a, -1 za b a 4 za c.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1+2\times 4}}{2\left(-\frac{1}{2}\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -\frac{1}{2}.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1+8}}{2\left(-\frac{1}{2}\right)}
Vynásobte číslo 2 číslem 4.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{9}}{2\left(-\frac{1}{2}\right)}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 8.
x=\frac{-\left(-1\right)±3}{2\left(-\frac{1}{2}\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 9.
x=\frac{1±3}{2\left(-\frac{1}{2}\right)}
Opakem -1 je 1.
x=\frac{1±3}{-1}
Vynásobte číslo 2 číslem -\frac{1}{2}.
x=\frac{4}{-1}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{1±3}{-1}, když ± je plus. Přidejte uživatele 1 do skupiny 3.
x=-4
Vydělte číslo 4 číslem -1.
x=-\frac{2}{-1}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{1±3}{-1}, když ± je minus. Odečtěte číslo 3 od čísla 1.
x=2
Vydělte číslo -2 číslem -1.
x=-4 x=2
Rovnice je teď vyřešená.
-\frac{1}{2}x^{2}-x+4=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
-\frac{1}{2}x^{2}-x+4-4=-4
Odečtěte hodnotu 4 od obou stran rovnice.
-\frac{1}{2}x^{2}-x=-4
Odečtením čísla 4 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{-\frac{1}{2}x^{2}-x}{-\frac{1}{2}}=-\frac{4}{-\frac{1}{2}}
Vynásobte obě strany hodnotou -2.
x^{2}+\left(-\frac{1}{-\frac{1}{2}}\right)x=-\frac{4}{-\frac{1}{2}}
Dělení číslem -\frac{1}{2} ruší násobení číslem -\frac{1}{2}.
x^{2}+2x=-\frac{4}{-\frac{1}{2}}
Vydělte číslo -1 zlomkem -\frac{1}{2} tak, že číslo -1 vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku -\frac{1}{2}.
x^{2}+2x=8
Vydělte číslo -4 zlomkem -\frac{1}{2} tak, že číslo -4 vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku -\frac{1}{2}.
x^{2}+2x+1^{2}=8+1^{2}
Vydělte 2, koeficient x termínu 2 k získání 1. Potom přidejte čtvereček 1 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+2x+1=8+1
Umocněte číslo 1 na druhou.
x^{2}+2x+1=9
Přidejte uživatele 8 do skupiny 1.
\left(x+1\right)^{2}=9
Činitel x^{2}+2x+1. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+1\right)^{2}}=\sqrt{9}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+1=3 x+1=-3
Proveďte zjednodušení.
x=2 x=-4
Odečtěte hodnotu 1 od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}