Vyřešte pro: x (complex solution)
x=-\frac{1}{2}=-0,5
x=1
x=-\left(\sqrt{5}+1\right)\approx -3,236067977
x=\sqrt{5}-1\approx 1,236067977
Vyřešte pro: x
x=\sqrt{5}-1\approx 1,236067977
x=-\sqrt{5}-1\approx -3,236067977
x=1
x=-\frac{1}{2}=-0,5
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
±2,±4,±1,±\frac{1}{2}
Podle věty o racionálních kořenech jsou všechny racionální kořeny polynomu ve tvaru \frac{p}{q}, kde p je dělitelem konstantního členu 4 a q je dělitelem vedoucího koeficientu 2. Uveďte všechny kandidáty \frac{p}{q}
x=1
Najděte jeden takový kořen tak, že vyzkoušíte všechny celočíselné hodnoty od nejmenší hodnoty po absolutní hodnotu. Pokud žádné celočíselné kořeny nenajdete, vyzkoušejte zlomky.
2x^{3}+5x^{2}-6x-4=0
Podle faktoru binomická x-k je součinitel polynomu pro každý kořenový k. Vydělte číslo 2x^{4}+3x^{3}-11x^{2}+2x+4 číslem x-1 a dostanete 2x^{3}+5x^{2}-6x-4. Umožňuje vyřešit rovnici, ve které se výsledek rovná 0.
±2,±4,±1,±\frac{1}{2}
Podle věty o racionálních kořenech jsou všechny racionální kořeny polynomu ve tvaru \frac{p}{q}, kde p je dělitelem konstantního členu -4 a q je dělitelem vedoucího koeficientu 2. Uveďte všechny kandidáty \frac{p}{q}
x=-\frac{1}{2}
Najděte jeden takový kořen tak, že vyzkoušíte všechny celočíselné hodnoty od nejmenší hodnoty po absolutní hodnotu. Pokud žádné celočíselné kořeny nenajdete, vyzkoušejte zlomky.
x^{2}+2x-4=0
Podle faktoru binomická x-k je součinitel polynomu pro každý kořenový k. Vydělte číslo 2x^{3}+5x^{2}-6x-4 číslem 2\left(x+\frac{1}{2}\right)=2x+1 a dostanete x^{2}+2x-4. Umožňuje vyřešit rovnici, ve které se výsledek rovná 0.
x=\frac{-2±\sqrt{2^{2}-4\times 1\left(-4\right)}}{2}
Všechny rovnice typu ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit pomocí vzorce kvadratické rovnice: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. V uvedeném vzorci nahraďte a hodnotou 1, b hodnotou 2 a c hodnotou -4.
x=\frac{-2±2\sqrt{5}}{2}
Proveďte výpočty.
x=-\sqrt{5}-1 x=\sqrt{5}-1
Pokud je ± plus a ± je mínus, vyřešte x^{2}+2x-4=0 rovnice.
x=1 x=-\frac{1}{2} x=-\sqrt{5}-1 x=\sqrt{5}-1
Uveďte všechna zjištěná řešení.
±2,±4,±1,±\frac{1}{2}
Podle věty o racionálních kořenech jsou všechny racionální kořeny polynomu ve tvaru \frac{p}{q}, kde p je dělitelem konstantního členu 4 a q je dělitelem vedoucího koeficientu 2. Uveďte všechny kandidáty \frac{p}{q}
x=1
Najděte jeden takový kořen tak, že vyzkoušíte všechny celočíselné hodnoty od nejmenší hodnoty po absolutní hodnotu. Pokud žádné celočíselné kořeny nenajdete, vyzkoušejte zlomky.
2x^{3}+5x^{2}-6x-4=0
Podle faktoru binomická x-k je součinitel polynomu pro každý kořenový k. Vydělte číslo 2x^{4}+3x^{3}-11x^{2}+2x+4 číslem x-1 a dostanete 2x^{3}+5x^{2}-6x-4. Umožňuje vyřešit rovnici, ve které se výsledek rovná 0.
±2,±4,±1,±\frac{1}{2}
Podle věty o racionálních kořenech jsou všechny racionální kořeny polynomu ve tvaru \frac{p}{q}, kde p je dělitelem konstantního členu -4 a q je dělitelem vedoucího koeficientu 2. Uveďte všechny kandidáty \frac{p}{q}
x=-\frac{1}{2}
Najděte jeden takový kořen tak, že vyzkoušíte všechny celočíselné hodnoty od nejmenší hodnoty po absolutní hodnotu. Pokud žádné celočíselné kořeny nenajdete, vyzkoušejte zlomky.
x^{2}+2x-4=0
Podle faktoru binomická x-k je součinitel polynomu pro každý kořenový k. Vydělte číslo 2x^{3}+5x^{2}-6x-4 číslem 2\left(x+\frac{1}{2}\right)=2x+1 a dostanete x^{2}+2x-4. Umožňuje vyřešit rovnici, ve které se výsledek rovná 0.
x=\frac{-2±\sqrt{2^{2}-4\times 1\left(-4\right)}}{2}
Všechny rovnice typu ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit pomocí vzorce kvadratické rovnice: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. V uvedeném vzorci nahraďte a hodnotou 1, b hodnotou 2 a c hodnotou -4.
x=\frac{-2±2\sqrt{5}}{2}
Proveďte výpočty.
x=-\sqrt{5}-1 x=\sqrt{5}-1
Pokud je ± plus a ± je mínus, vyřešte x^{2}+2x-4=0 rovnice.
x=1 x=-\frac{1}{2} x=-\sqrt{5}-1 x=\sqrt{5}-1
Uveďte všechna zjištěná řešení.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}